Síla úsměvu

Úsměv nám dělá dobře. Ať už ho darujeme druhým nebo ho sami přijímáme. Úsměv je nakažlivý a odzbrojující. Dokáže rozjasnit i pochmurné dny. Jde o víc než malé gesto s velkými účinky.

Někdy bývá nejkrásnější dárek zároveň tím nejobyčejnějším. Především, když je upřímný a opravdu od srdce. Úsměv. Objetí. Chvíle, kdy nasloucháme druhým. Sdílíme radost. V takových momentech jsme si vzájemně blíž a zažíváme pocit porozumění a sounáležitosti.

Australan Juan Mann odstartoval na základě svých pozorování lidského chování zajímavou sociální kampaň. Když před několika lety dorazil sám na letiště v Sydney a viděl, jak se cestující při shledání se svými blízkými srdečně vítají a objímají, nechal se tím inspirovat. Pár dnů poté se postavil na rušnou obchodní třídu s transparentem v ruce, na kterém stálo: „Free Hugs“, tedy „objetí zdarma“. K prvním reakcím kolemjdoucích samozřejmě patřilo překvapení a nedůvěřivé pohledy , ale po určité chvíli k němu přistoupila starší dáma a objala ho. Její milovaný psík totiž toho rána zemřel a vřelé, konejšivé objetí bylo právě to, co zrovna potřebovala.

Objetí zdarma

Od té doby se takhle na ulicích objaly milióny neznámých lidí a dokonce byl vyhlášen i Mezinárodní den objetí zdarma. Americká psycholožka Virginia Satirová, která bývá považována za zakladatelku rodinné terapie, říká: „Člověk potřebuje obejmout čtyřikrát denně, aby přežil, osmkrát denně, aby měl sílu pokračovat a dvanáctkrát denně, aby mohl růst.“

Objetí tělo uvolňuje a uklidňuje. Zároveň však narušuje naši intimní zónu a ne každý je otevřen takovým fyzickým projevům, obzvlášť od cizího člověka. Úsměv má však podobné účinky a nestojí žádnou námahu. Jde vlastně o nejsilnější stimul, jaký vůbec existuje. Vyjadřuje radost a má neuvěřitelný efekt. Veškeré informace, reakce a vjemy, které přijímáme ve stavu radosti, se nám zdají být příjemnější a pozitivnější. Úsměv mění náš způsob vnímání a činí nás tolerantnější, trpělivější a velkorysejší. A navíc: Úsměvu se těžko odolává. Člověk by se musel opravdu hodně přemáhat, aby ho alespoň v náznaku neopětoval.

Kouzelná síla úsměvu

Jestli se vám tomu nechce věřit, můžete se přesvědčit na vlastní kůži. Zkuste se jeden měsíc cíleně usmívat – v metru, v restauraci, u pokladny kina. Zkrátka všude tam, kde se setkáte s lidmi, kteří většinou ani nepočítají s tím, že by se na ně někdo spontánně usmál. Rozdávejte úsměvy, jak často jen můžete. A všímejte si toho, jak druzí reagují. A jak je možné tak jednoduchým gestem změnit svět kolem nás k lepšímu.

Ne nadarmo se říká, že úsměv je nakažlivý. A odzbrojující. Rozjasňuje tvář i náladu. Evokuje radost. Funguje jako příjemná pozvánka. Důvod těchto pozitivních účinků objasnila v roce 2006 Sophie Scottová , neuroložka z londýnské University College. Náš mozek totiž reflektuje pozitivní emoce obzvlášť intenzivně. Scottová ve své studii přehrávala účastníkům experimentu nejrůznější lidské zvuky: smích, jásot, ale i projevy strachu. Zároveň prostřednictvím skenování mozku sledovala, co se v něm přitom odehrává. A zjistila, že různé zvuky vyvolávají rozdílnou odezvu. Jednoznačně a velmi silně reagoval mozek při příjemných pocitech.

Charlie Chaplin

„Den bez smíchu je promarněný den.“

Úsměv, prosím

„Úsměv, to jsou drobné mince štěstí,“ řekl kdysi německý herec a komik Heinz Rühmann. Ale co když nám zrovna do smíchu není? Tehdy pomůže jednoduchý trik: Snažte se trochu pozvednout koutky úst i bez dobré nálady. Mozku tak vyšleme signál, že je všechno v pořádku. Že není žádný důvod k panice. Že se opravdu svět nezboří. Úsměv zažene stres. Nebo nám alespoň všechno trochu usnadní.

Že ze strany druhého nejde o předstíraný, ale opravdu upřímný úsměv, ostatně poznáme podle toho, že se mu zároveň vytvoří vějířovité vrásky kolem očí. Odborníci někdy tento úsměv nazývají úsměv ala Duchenne. Tuto přezdívku dostal podle francouzského psychologa a fyziologa Guillauma Duchenne de Boulogneho, který zkoumal v 19. století úsměvy a mimiku tváří a prohlásil, že u opravdu „plnohodnotného“ úsměvu se nezvedají pouze koutky úst, ale i lícní svaly a přimhouří se oči, čímž vzniknou jemné vrásky v jejich koutcích.

Tip: Pozvedněte trošku koutky úst a hned se budete cítit lépe. To není iluze, ale neurobiologie.

Dětské vzory

Vědeckých studií o blahodárných účincích smíchu dnes existuje celá řada. Potvrzují, že je úsměv zdravý, rozveselující a konejšivý, zkrátka že nám dělá celkově dobře. Britští vědci dokonce zjistili, že úsměv aktivuje náš mozek v takové míře jako 2.000 tabulek čokolády. Kdo se tedy usmívá, zůstane nejen mladší a atraktivnější, ale také celkově fit. Není však třeba zabředávat zbytečně dlouho do odborných studií. Nic nezapůsobí tak přesvědčivě, jako úsměv miminka nebo malého dítěte. Automaticky se na něj musíme usmát také. Jinak to ani nejde. Máme to vrozené. Děti se usmějí až 400krát za den. Dospělí pak jen asi 14x denně.

Kdo si tedy myslí, že nemá ke smíchu dostatečný důvod, měl by se nechat inspirovat právě dětmi. Už Charlie Chaplin jednou řekl: „Den bez smíchu je promarněný den!“ Píseň Smile (česky úsměv – pozn. Redakce), kterou složil ke svému filmu „Modern Times“ („Moderní doba“) pojednává o tom, že když se usmíváme, život stojí za to žít, i když to není vždycky jednoduché. Smích je osvobozující a vzbuzuje v nás radost a spokojenost.

S úsměvem jde zkrátka všechno líp. Proto se usmívejte, kdykoli se vám jen bude chtít. A také, i když vám zrovna do smíchu nebude. Abyste tak zase dostali chuť se smát. A rozdávejte úsměvy, kdykoli to jen bude možné. Jako malé poděkování, pohlazení na duši, zpříjemnění dne, nebo prostě jen tak, bez důvodu. Vždyť i stará lidová moudrost praví „Úsměv, který vyšleš, se k tobě zase vrátí.“