Hořké potraviny tělu prospívají

Znovuobjevení pampelišky či řebříčku. Ajurvéda, tradiční čínská medicína i evropské ikony z oblasti léčitelství se shodují, že hořké látky obsažené ve stravě našemu tělu prospívají. I přes jejich občas nepříliš lákavou chuť bychom jim proto měli dát šanci. Již ve středověku s úspěchem využívali lékaři lokální hořké bylinky k léčbě nejrůznějších chorob. Pro jejich prokazatelný pozitivní účinek je však zapotřebí přijímat z nich prospěšné látky pravidelně.

Hořké látky se získávají z mnoha rostlin, které se po době zapomenutí mohou několik posledních desetiletí těšit nové oblibě. Obohacují nejen naše zdraví, ale také kuchyni. Jen si vezměte, v kolika receptech se dnes využívá rukola, mangold nebo bazalka. Cvičené jazýčky si troufnou například i na velmi hořký hořec žlutý. Začátečníci však mohou jednoduše začít s nahořklými potravinami a postupně si na tuto chuť zvykat a navyšovat její dávku.

Hořké látky jsou dobré pro…

• přiměřenou chuť k jídlu
• rychlejší pocit sytosti
• žaludek „připravený k provozu“
• zdravou střevní flóru
• acidobazickou rovnováhu
• pravidelnou detoxikaci jater a žlučníku
• posílení obranyschopnosti
• pevné pojivové tkáně
• psychickou rovnováhu
• pozornou mysl
• uvolněný spánek

Jak hořké látky působí a ve kterých rostlinách se nacházejí?

1. Mají všechny rostliny obsahující hořké látky podobný účinek na organizmus?

V podstatě ano, zvyšují žaludeční a žlučovou sekreci a podporují především trávení a chuť k jídlu. Avšak nejedná se o chemicky jednotnou skupinu, a proto je zapotřebí každou léčivou rostlinu posuzovat zvlášť. V rostlinách totiž nejsou relevantní pouze látky hořké, ale také všechny sekundární. Ty mohou následně přímo nebo nepřímo podporovat nebo zvyšovat účinek hořkých látek.

2. Které rostliny jsou podle tradiční evropské medicíny nejlepším zdrojem hořkých látek?

Těch je naštěstí docela hodně. Jedná se například o artyčoky, hořec žlutý, sedmikrásky, chmel, pampelišky, řebříček, zeměžluč nebo pelyněk.

3. Dají se vybrat nějaké tři nejlepší z nich?

Obzvláště užitečné jsou například artyčoky. Ty brzdí tvorbu cholesterolu v těle, stimulují tvorbu jaterních buněk a zlepšují činnost jater a žlučníku. Při problémech s žaludkem, játry nebo žlučníkem se často používá také pampeliška. Ta je z hlediska obsahu inzulinu vhodná zejména pro diabetiky. A nesmíme samozřejmě opomenout ještě řebříček. Ten zmírňuje křeče v zažívacím traktu, působí protizánětlivě a tradičně se využívá také při problémech s játry, močovým měchýřem a žlučníkem, stejně jako při poruchách menstruace, horečkách a nejrůznějších bolestech.

Nebojte se hořkého života

Hořké potraviny se dají do jídelníčku zařadit snáze, než by se mohlo zdát. Vyzkoušejte například některý z následujících tipů.

Předehra

Před jídlem si můžete užít aperitiv i bez alkoholu. Kousek artyčoku, polovina grapefruitu nebo hořké saláty jako například čekanka připraví trávicí systém na následující chody. Nejjednodušší však je pozřít pár oliv.

Hlavní chod

Hořká zelenina jako hlavní složka pokrmu? No jasně, například v podobě zapečené růžičkové kapusty nebo pochoutky z fenyklu či chřestu. Hořké výhody chodu zvýší také bylinky a koření, jako je rozmarýn, pískavice a kardamom.

Finále

Po jídle přichází na řadu digestiv. Místo alkoholu v podobě bylinkového likéru raději sáhněte po espressu nebo hořké čokoládě.

Čaj

Čajový dýchánek má být především o pohodě. Proto do svého šálku šalvějového čaje propašujte hodnotné byliny jako aloisii citronovou nebo lístky černého bezu. Zázvorový čaj dostane větší říz s čerstvě vymačkanou šťávou z pomeranče.

Bylinný extrakt

Jeden příklad za všechny – švédské kapky. V ideálním případě užívejte pár kapek na lžičku zhruba půl hodiny před a po jídle.

Přírodní rostlinné šťávy

Ať už jde o artyčok nebo pampelišku – rostlinné šťávy z nich jsou velmi výživné, originální a opravdu hořké.

Kapsle nebo tablety

Chcete-li se vyhnout hořké chuti, můžete přijímat účinné látky také ve formě kapslí nebo tablet. Přednost dávejte regionálním a bio certifikovaným produktům.