Celulitida nás netrápí

Pozitivní přístup k tělu je na denním pořádku, ale pro mnoho lidí trend sebelásky končí u jejich vlastní celulitidy. V našem článku vám vysvětlíme, co to vlastně je tolik obávaná pomerančová kůže a jak vzniká. Především chceme sdělit, že je zcela normální a že s ní nemusíte dělat vůbec nic.

Co je celulitida?

Přestože celulitida je pro mnoho lidí údajným problémem krásy, nejedná se o nemoc a je naprosto neškodná. Takzvaná pomerančová kůže se objevuje u 80 až 90 procent všech žen ve věku mezi 20 a 30 lety. Důvodem je ukládání tukových buněk, za které je zodpovědný především hormon estrogen. Celulitida se tvoří především na stehnech a hýždích, ale může se objevit i na pažích.

Mají celulitidu jen ženy?

Celulitida je především problémem žen. Je to dáno strukturou kůže – ta je u mužů mnohem silnejší. Jejich pojivová tkáň je navíc postavená jako pevně propojená mřížka. Ženské podkoží naproti tomu obsahuje mnohem více tukových buněk v tzv. tukových ložiscích, které se desetinásobně zvětšují a mohou se pak prodírat jemnými vlákny ženské pojivové tkáně. K ukládání tuku přispívají také geny a hormony, například estrogen.

Co pomáhá proti celulitidě?

To, co můžeme udělat v první řadě, je přijmout svou kůži takovou, jaká je. Protože kromě toho, že celulitida nezpůsobuje žádné fyzické potíže, spíše zajišťuje, aby ženské tělo mělo k dispozici dostatečné zásoby potravy, například během těhotenství.
Až příliš dlouho byly ďolíčky prohlašováné za vadu na kráse. Obraz dokonalého, vypracovaného těla převládl, a to i díky různým retušovaným snímkům v lesklých časopisech a na sociálních sítích.

Ale ty časy jsou naštěstí pryč. Sebeláska a sebepřijetí jsou stále důležitější. Místo studu za své tělo je konečně na pořadu dne pozitivní přístup k tělu. A udržovat se v kondici je mnohem důležitější než bojovat s celulitidou. To, že se cíleným tréninkem a zdravou stravou mohou ďolíčky dokonce trochu zploštit a oblast boků zpevnit, je pak už jen příjemný bonus. Je však třeba si uvědomit, že žádný zázračný lék na celulitidu neexistuje.

Prevence je lepší než následná péče

Výraznost celulitidy závisí predevším na vazivové tkáni a na pod ní uložených tukových zásobách. Zdravý životní styl pomáhá udržovat pokožku hladší.

Například vyvážená strava s malým množstvím živočišných bílkovin stimuluje metabolismus. Sůl a cukr naopak způsobují zadržování vody v tkáni – a tyto zásoby zase podporují vizuální výskyt celulitidy. Ve prospěch svého těla byste se měli co nejvíce vyhýbat alkoholu a nikotinu.

Sportem proti celulitidě

I když je pomerančová kůže již viditelná, stále existují věci, které můžeme udělat, abychom se ve svém těle cítili ješte lépe. Pravidelné cvičení může nejen zabránit celulitidě a striím, ale také pomáhá zmenšit již existující ďolíčky. Silová cvičení posilují pojivovou tkáň a trénované svaly podporují hladký vzhled pokožky.

K posílení svalů nepotřebujete ani speciální vybavení. Ucelený trénink s váhou vlastního těla (dřepy, výpady, burpees) vám nejen pomůže získat větší sílu, ale také zlepší vaši vytrvalost.

Krémy proti celulitidě

Krémy proti celulitidě nejsou zázračné léky. V kombinaci se sportem a zdravou stravou však mohou mít jistě účinek. Je to díky složkám, jako je kofein, výtažky z řas, peptidy nebo retinol, které zlepšují prokrvení postižených částí těla.

Ovšem pouze pokud je pravidelně promazáváte, protože přípravky působí v kůži, ale ne na podkladovou pojivovou tkáň s tukovými polštářky. Nejlepší způsob, jak krémy zapracovat, je masáž postižených částí těla. Důkladně naneste krém na pokožku krouživými nebo škubavými pohyby. K tomuto účelu jsou obzvláště vhodné také tělové oleje. Peeling dvakrát týdně ve sprše rovněž podporuje krevní oběh a pokožka vypadá hladší. Bonus navíc: Aktivní působení na pokožku vám pomůže zvyknout si na celulitidu, takže vám malé hrbolky budou připadat důvěrně známé a přirozené.

Pozitivní vnímání těla

Při všech těch myšlenkách na redukci nemilované celulitidy bychom se měli také na chvíli zamyslet. Proč přikládáme hladké pokožce takový význam, přestože téměř každý z nás má sem tam nějaký ten ďolíček? Až se na sebe budeme opět zklamaně dívat do zrcadla, měli bychom si proto uvědomit, že naše nespokojenost souvisí především s našimi zvyky při pohledu na sebe. Téměř každý den jsme konfrontováni s dokonalými (vyretušovanými) těly na Instagramu apod. I když si uvědomujeme, že ne všechno na sociálních sítích je skutečné, stále srovnáváme svá vlastní těla (často nevědomě) s těmito údajně vysněnými těly.

Proti tomu může pomoci sledovat pouze influencery, kteří vyjadřují pozitivní obraz těla a postoj k životu a prezentují svá přirozeně krásná těla. Udělejme to jako malíř Peter Paul Rubens, který na svém obraze „Tři grácie“ zvěčnil ďolíčky jako atraktivní ženské atributy – a uznejme svou individuální krásu.