Jak předcházet dalšímu vymírání hmyzu?

Slyšíme ho stále méně. Dříve to v létě bzučelo a hučelo ze všech stran. V současné době je však včel, komárů a dalšího hmyzu mnohem méně než před 30 lety. Studie varují před úhynem hmyzu s katastrofálními důsledky. Dobrá zpráva zní: Každý může proti úhynu hmyzu přispět vlastní měrou.

Vymírání hmyzu: Co o něm potřebujete vědět?

K čemu je hmyz potřeba?

Stručně řečeno: Hmyz je pro přežití člověka nezbytný, jelikož zajišťuje přísun potravy. Spousta létajícího hmyzu opyluje rostliny, od jabloní po jahodové keře. Hmyz opyluje zhruba 80 % všech plodin. Navíc stojí na nízkém stupni potravního řetězce, takže tvoří cennou potravu pro další živočichy, zejména pro ptáky.

Jak působí úhyn hmyzu na člověka?

Pokud bude úhyn hmyzu pokračovat, bude stále obtížnější zajistit opylování potravinářských plodin. Zároveň ubyde dalších druhů závislých na hmyzu, jako jsou ptáci, ježci nebo ještěrky. Hmyz tvoří v přírodě zdaleka nejpočetnější skupinu a je úzce propojený s dalšími zvířaty. Proto hraje i ve fungování a životě člověka velmi důležitou roli.

Vymírání hmyzu: Jak může pomoci každý z nás?

1. Nakupovat biopotraviny

Průmyslové zemědělství je jednou z hlavních příčin úhynu hmyzu. Pokud nakupujete biopotraviny, podporujete současně zemědělství šetrné k přírodě. Biopotraviny se totiž na polích neošetřují nebezpečnými pesticidy a hnojivy. Jedovaté postřiky škodí i hmyzu. Spousta ekofarem navíc poskytuje hmyzu rozmanitější prostředí než velké konvenční farmy, a to díky úhoru a střídání plodin na polích.

2. Vyhýbejte se mikroplastům

Mikroplasty dnes najdeme téměř všude – dokonce i v těch nejodlehlejších koutech planety. Drobné plastové částice mají dopad i na hmyz. Jemné chloupky na tělech hmyzu se během letu elektrostaticky nabíjejí a mikroplasty na sebe doslova přitahují. Studie z roku 2021 se zaměřila na vliv polystyrenových mikroplastů na včely medonosné. Během dvoutýdenního výzkumu sice nedošlo ke zvýšení úmrtnosti, u včel se však prokázaly změny střevního mikrobiomu. Ty mohou představovat dlouhodobé zdravotní riziko.

Pokud chcete přispět k ochraně hmyzu, vyplatí se omezovat zdroje mikroplastů v každodenním životě. Významnou roli hraje doprava – opotřebení pneumatik totiž patří k hlavním zdrojům mikroplastů, které se dostávají přímo do životního prostředí. Pomoci může například omezování jízdy autem a častější volba šetrnějších forem dopravy.

3. Používejte živé pasti

Zabloudí‑li vám do bytu moucha nebo vás na letním grilování na zahradě obtěžují vosy, snažte se hmyz nezabíjet. Ani mouchy nejsou zbytečné – slouží jako důležitý zdroj potravy pro řadu ptáků a dalších živočichů. Ideální je proto hmyz šetrně vypustit zpět do přírody. Do budoucna pomohou také sítě proti hmyzu, které nechtěné návštěvy udrží venku.

Odpuzovat vosy a komáry můžete přírodní cestou, například pomocí éterických olejů jako je citronela nebo tea tree, případně speciálních vykuřovacích směsí. Odradit je dokážou i některé rostliny, například levandule nebo rajčata. Další šetrnou možností jsou živé pasti, ze kterých lze hmyz po skončení pikniku či grilování opět vypustit.

4. Likvidujte správně cigaretové nedopalky

Cigaretové nedopalky patří mezi nejčastější odpad, který končí v přírodě. Jejich dopad na životní prostředí je přitom výraznější, než se dlouho předpokládalo. Jediný nedopalek dokáže znečistit až desítky litrů podzemní vody. Novější výzkumy navíc ukazují, že škodlivé látky z nedopalků představují vážné riziko i pro hmyz. Studie zveřejněná v roce 2025 zjistila, že toxiny z pohozených cigaretových zbytků jsou pro mravence potenciálně smrtelné. Zbytkový nikotin se vstřebává do rostlin, hromadí se v květním nektaru a tím znečišťuje potravu hmyzu. Zdravé kolonie sice nemusí reagovat okamžitě, ale u oslabených jedinců, například napadených plísněmi, byla zaznamenána vyšší úmrtnost. Proto je důležité nikdy neodhazovat nedopalky do přírody a vždy je správně likvidovat. I takový detail může mít pro hmyz a celý ekosystém velký význam.

5. Vysazujte původní rostliny a květiny

Původní rostliny a květiny se po staletí vyvíjely společně s místním hmyzem – jsou na sebe přirozeně navázané. Důležité jsou především jednoduché, přirozené květy, nikoli takzvané plné. Ty byly vyšlechtěny tak, aby měly více okvětních lístků, hmyz se k nektaru ale často vůbec nedostane. Mezi ideální rostliny pro hmyz patří například zahradní bylinky, jako je tymián, šalvěj nebo pažitka. Skvělou volbou jsou také chrpy, vlčí mák, třapatky, bodláky, rozchodníky a luční druhy, například pryšce, hluchavky nebo jetel.

6. Omezujte světelné znečištění

Často opomíjenou příčinou úbytku hmyzu je světelné znečištění. Studie zveřejněná v roce 2023 ukazuje, že noční obloha v Evropě každoročně zesvětluje přibližně o 6,5 %. To má vážné důsledky zejména pro noční motýly a další noční živočichy. Hmyz přitahují světelné kužely reklam, pouličního osvětlení i osvětlených budov – ztrácí orientaci, hynou vyčerpáním, spálí se nebo se stávají snadnou kořistí netopýrů a pavouků. Mnozí noční motýli navíc zůstávají nehybně přitisknutí k osvětleným stěnám místo toho, aby hledali potravu.

Pokud se bez venkovního osvětlení neobejdete, vyplatí se dodržovat několik zásad. Světlo by mělo svítit pouze tehdy, kdy jste skutečně venku – pomoci mohou pohybová čidla nebo časovače. Zahradní jezírka, stromy a keře neosvětlujte a světelný kužel vždy směrujte dolů. Vhodnější jsou také nízko umístěná svítidla, která omezují rozptyl světla do okolí. Uzavřené kryty lamp zabrání tomu, aby se hmyz dostával dovnitř a uvěznil se. Z hlediska barvy světla je šetrnější teplá bílá (pod 3 000 K) a platí, že čím nižší intenzita světla, tím lépe.

7. Používejte přírodní ochranu rostlin

Místo syntetických pesticidů a hnojiv je lepší sáhnout po šetrnějších, přírodních řešeních. Například po mechanických zábranách, hnojivech na rostlinném základě nebo po podpoře užitečných organismů, které přispívají k vyváženému prostředí. Pomůže i obyčejná ruční práce. Pletí plevele sice vyžaduje čas a trpělivost, je ale výrazně šetrnější k životnímu prostředí. Příjemným vedlejším efektem pravidelného okopávání je navíc to, že půda lépe zadržuje vlhkost a není potřeba tolik zalévat.

Zahrada bez chemie je přívětivější nejen pro hmyz, ale také pro děti, které se mohou do její péče bez obav zapojit.

8. Vyzkoušejte „lazy gardening“

Být tak trochu „líným zahradníkem“ neznamená jen víc volného času, ale prospívá i přírodě. Patří sem například omezit sečení trávníku a nechat růst i rostliny, které jsou často považované za plevel.

Se sečením počkejte, až květy odkvetou a semena stihnou dozrát. Díky tomu se mohou rostliny přirozeně rozmnožovat a zahrada se v dalších letech promění v pestrou květinovou louku. První seč se obvykle doporučuje až koncem června, vždy ale záleží na počasí a jarním vývoji rostlin. Sekat častěji než dvakrát ročně není ideální – mnoho druhů by se totiž nestihlo vysemenit.

Podle odborníků z ochranářských organizací navíc něco jako „plevel“ ve skutečnosti neexistuje. Například pampeliška, kterou řada lidí ze zahrad odstraňuje, slouží hmyzu jako cenný zdroj potravy. Stejně tak i často přehlížená kopřiva hraje důležitou roli – je domovem i zdrojem obživy pro více než stovku druhů hmyzu, včetně motýla babočky kopřivové. Pokud tedy chcete přispět k ochraně hmyzu, nechte část zahrady růst přirozeně a naučte se tyto rostliny vnímat jako přínos.

Pomoci můžete i mimo hlavní sezónu. Na podzim a v zimě neodklízejte odkvetlé trvalky ani suché větve a ponechte je až do jara. Hmyz v nich může přezimovat nebo klást larvy. Suché stonky a větvičky využívají například samotářské včely i některé druhy kobylek.

9. Postavte správně hmyzí hotel a pítko

Ne každý hmyzí hotel, který je k dostání, skutečně hmyzu pomáhá. Často je to tím, že není správně navržený nebo že mají použité dutinky, nejčastěji bambusové, nevhodný průměr, a hmyz je nemůže využít k hnízdění. Odborníci doporučují dutinky o průměru 2 až 10 milimetrů, které musí být na zadní straně uzavřené. Vhodnou alternativou jsou také otvory vyvrtané do suchého tvrdého dřeva. Hmyzí hotely zavěšujte na slunné místo, ideálně směrem od jihovýchodu k jihozápadu. Jen tak mohou bezpečně posloužit jako úkryt i místo pro rozmnožování.

V teplých měsících hmyz ocení umělé zdroje vody, protože při delších vlnách horka přirozené tůně a kaluže často vysychají. Voda navíc hmyzu neslouží jen k pití, ale také k výstavbě hnízd nebo k ochlazení prostřednictvím odpařování.

Důležité je vytvořit bezpečné pítko, aby se hmyz neutopil. Vhodná je například keramická miska doplněná kamínky, větvičkami nebo mechem, které vytvoří mělká místa pro přístup i únik. Vodu nalijte jen do takové výšky, aby kameny alespoň z poloviny vyčnívaly nad hladinu. Ideální je slunné, teplé a bezvětrné místo v blízkosti rostlin. Aby se z pítka nestalo líhniště komárů, je potřeba vodu každý den vyměňovat.

10. Omezte motorové vodní sporty

Každá vlna, kterou vytvoří vodní skútr nebo motorový člun, může být pro drobné živočichy u břehu doslova malou přírodní katastrofou. Vířením vody se zvedá sediment ze dna a drobná zvířata i larvy hmyzu jsou buď strženy proudem, nebo vyplaveny na břeh. Vědci proto u mnoha druhů hmyzu, které kladou larvy do mělkých pobřežních oblastí, zaznamenávají výrazný úbytek. I když jsou výlety na motorových člunech pro mnohé symbolem letní pohody, z pohledu ochrany přírody je lepší se těmto aktivitám vyhnout. Klidné vodní plochy bez motorového provozu jsou pro hmyz a další živočichy mnohem bezpečnějším prostředím.