Jak předcházet dalšímu vymírání hmyzu?

Slyšíme ho stále méně. Dříve to v létě bzučelo a hučelo ze všech stran. V posledních desetiletích upozorňují odborné studie na úbytek mnoha druhů hmyzu, včetně některých druhů včel a motýlů. Hmyz přitom plní v ekosystémech důležité role – například při opylování rostlin nebo jako potrava pro další živočichy. Dobrá zpráva zní: Každý může ve svém okolí přispět k vytvoření příznivějších podmínek pro hmyz.

Vymírání hmyzu: Co o něm potřebujete vědět?

K čemu je hmyz potřeba?

Stručně řečeno: Hmyz je pro přežití člověka nezbytný, jelikož zajišťuje přísun potravy. Spousta létajícího hmyzu opyluje rostliny, od jabloní po jahodové keře. Hmyz opyluje zhruba 80 % všech plodin. Navíc stojí na nízkém stupni potravního řetězce, takže tvoří cennou potravu pro další živočichy, zejména pro ptáky.

Jak působí úhyn hmyzu na člověka?

Pokud bude úhyn hmyzu pokračovat, bude stále obtížnější zajistit opylování potravinářských plodin. Zároveň ubyde dalších druhů závislých na hmyzu, jako jsou ptáci, ježci nebo ještěrky. Hmyz tvoří v přírodě zdaleka nejpočetnější skupinu a je úzce propojený s dalšími zvířaty. Proto hraje i ve fungování a životě člověka velmi důležitou roli.

Vymírání hmyzu: Jak může pomoci každý z nás?

1. Nakupovat potraviny v bio kvalitě

Změny ve využívání krajiny a intenzivní zemědělské postupy patří podle odborných studií mezi faktory, které mohou přispívat k úbytku hmyzu. Pokud nakupujete potraviny v bio kvalitě, podporujete zemědělství, které se řídí pravidly EU pro ekologickou produkci. V ekologickém zemědělství jsou chemicky syntetické pesticidy a minerální dusíkatá hnojiva výrazně omezena; povoleny jsou jen vybrané prostředky. Díky prvkům, jako je střídání plodin, úhor nebo pestřejší struktura hospodaření, mohou ekologické farmy vytvářet příznivější podmínky pro některé druhy hmyzu.

2. Omezujte zdroje mikroplastů

Mikroplasty se mohou dostávat do půdy, vody i ovzduší a stát se tak součástí prostředí, ve kterém žije také hmyz. Jak přesně mikroplasty působí na různé druhy hmyzu, je stále předmětem výzkumu.

Pokud chcete ve svém každodenním životě omezovat vznik plastového odpadu a mikroplastů, můžete se zaměřit například na dopravu, praní syntetických textilií nebo jednorázové plastové výrobky. Pomoci může méně časté používání auta na krátké vzdálenosti, šetrné praní syntetického oblečení v pracím sáčku a omezení jednorázových plastových obalů tam, kde to dává smysl.

3. Používejte živé pasti

Zabloudí‑li vám do bytu moucha nebo vás na letním grilování na zahradě obtěžují vosy, snažte se hmyz nezabíjet. Ani mouchy nejsou zbytečné – slouží jako důležitý zdroj potravy pro řadu ptáků a dalších živočichů. Ideální je proto hmyz šetrně vypustit zpět do přírody. Do budoucna pomohou také sítě proti hmyzu, které nechtěné návštěvy udrží venku.

Odpuzovat vosy a komáry můžete přírodní cestou, například pomocí éterických olejů jako je citronela nebo tea tree, případně speciálních vykuřovacích směsí. Odradit je dokážou i některé rostliny, například levandule nebo rajčata. Další šetrnou možností jsou živé pasti, ze kterých lze hmyz po skončení pikniku či grilování opět vypustit.

4. Likvidujte správně cigaretové nedopalky

Cigaretové nedopalky se v přírodě objevují velmi často. Obsahují látky, které se mohou při kontaktu s vodou uvolňovat do okolního prostředí a zatěžovat půdu i vodu. Proto je důležité nedopalky nikdy neodhazovat na zem, do trávy, do kanalizace ani do přírody. Patří do určených odpadkových košů nebo popelníků. Tím pomáháte snižovat množství odpadu a škodlivých látek v prostředí, kde žije také hmyz a další drobní živočichové.

5. Vysazujte původní rostliny a květiny

Původní rostliny a květiny se po staletí vyvíjely společně s místním hmyzem – jsou na sebe přirozeně navázané. Důležité jsou především jednoduché, přirozené květy, nikoli takzvané plné. Ty byly vyšlechtěny tak, aby měly více okvětních lístků, hmyz se k nektaru ale často vůbec nedostane. Mezi ideální rostliny pro hmyz patří například zahradní bylinky, jako je tymián, šalvěj nebo pažitka. Skvělou volbou jsou také chrpy, vlčí mák, třapatky, bodláky, rozchodníky a luční druhy, například pryšce, hluchavky nebo jetel.

6. Omezujte světelné znečištění

Světelné znečištění může být jedním z faktorů, které ovlivňují život nočního hmyzu. V mnoha oblastech přibývá umělého nočního osvětlení, například z reklam, pouličních lamp nebo osvětlených budov. Některé druhy nočního hmyzu mohou být světlem přitahovány. U světelných zdrojů pak mohou zůstávat déle, než je pro ně přirozené, ztrácet orientaci nebo být vystaveny vyššímu riziku vyčerpání a predace. Pomoci může jednoduché opatření: venkovní světla používat jen tam, kde jsou opravdu potřeba, svítit směrem dolů a zhasínat osvětlení, které není nutné. Tím můžete ve svém okolí vytvořit příznivější podmínky pro noční hmyz i další živočichy aktivní po setmění.

7. Používejte mechanickou ochranu rostlin a pečujte o zahradu cíleně

Místo plošného používání chemicky syntetických přípravků můžete na zahradě využít konkrétní opatření, jako jsou mechanické zábrany, cílené pletí nebo podpora užitečných organismů. Pomoci mohou například slunéčka, pestřenky nebo škvoři, kteří mohou omezovat výskyt některých škůdců. Užitečná je i obyčejná ruční práce. Při ručním pletí nepoužíváte přípravky na hubení plevele. Pravidelné kypření půdy může navíc pomoci omezit odpařování vody z povrchu půdy. Zahrada bez chemicky syntetických pesticidů a herbicidů může vytvořit vhodnější podmínky pro hmyz a zároveň omezit kontakt dětí s přípravky na ochranu rostlin. Děti se mohou do péče o zahradu zapojit pod dohledem dospělých.

8. Vyzkoušejte „lazy gardening“

Být tak trochu „líným zahradníkem“ neznamená jen víc volného času, ale prospívá i přírodě. Patří sem například omezit sečení trávníku a nechat růst i rostliny, které jsou často považované za plevel.

Se sečením počkejte, až květy odkvetou a semena stihnou dozrát. Díky tomu se mohou rostliny přirozeně rozmnožovat a zahrada se v dalších letech promění v pestrou květinovou louku. První seč se obvykle doporučuje až koncem června, vždy ale záleží na počasí a jarním vývoji rostlin. Sekat častěji než dvakrát ročně není ideální – mnoho druhů by se totiž nestihlo vysemenit.

Například pampeliška, kterou řada lidí ze zahrad odstraňuje, slouží hmyzu jako cenný zdroj potravy. Stejně tak i často přehlížená kopřiva hraje důležitou roli – je domovem i zdrojem obživy pro více než stovku druhů hmyzu, včetně motýla babočky kopřivové. Pokud tedy chcete přispět k ochraně hmyzu, nechte část zahrady růst přirozeně a naučte se tyto rostliny vnímat jako přínos.

Pomoci můžete i mimo hlavní sezónu. Na podzim a v zimě neodklízejte odkvetlé trvalky ani suché větve a ponechte je až do jara. Hmyz v nich může přezimovat nebo klást larvy. Suché stonky a větvičky využívají například samotářské včely i některé druhy kobylek.

9. Postavte správně hmyzí hotel a pítko

Aby hmyzí hotel mohl sloužit jako vhodné místo k hnízdění, záleží na jeho provedení i umístění. Důležité jsou například vhodně zvolené materiály, průměr dutinek a jejich zakončení. U dutinek pro samotářské včely se obvykle doporučuje průměr přibližně 2 až 10 milimetrů. Zadní strana dutinek by měla být uzavřená. Vhodnou možností jsou také hladké otvory vyvrtané do suchého tvrdého dřeva. Hmyzí hotel umístěte na slunné místo chráněné před silným větrem a deštěm, ideálně směrem od jihovýchodu k jihozápadu. Takové podmínky mohou zvýšit šanci, že ho využijí některé druhy samotářských včel a dalšího hmyzu.

V teplých měsících hmyz ocení umělé zdroje vody, protože při delších vlnách horka přirozené tůně a kaluže často vysychají. Voda navíc hmyzu neslouží jen k pití, ale také k výstavbě hnízd nebo k ochlazení prostřednictvím odpařování.

Důležité je vytvořit bezpečné pítko, aby se hmyz neutopil. Vhodná je například keramická miska doplněná kamínky, větvičkami nebo mechem, které vytvoří mělká místa pro přístup i únik. Vodu nalijte jen do takové výšky, aby kameny alespoň z poloviny vyčnívaly nad hladinu. Ideální je slunné, teplé a bezvětrné místo v blízkosti rostlin. Aby se z pítka nestalo líhniště komárů, je potřeba vodu každý den vyměňovat.

10. Omezte motorové vodní sporty

Vlny vytvářené vodními skútry nebo motorovými čluny mohou narušovat prostředí v mělkých pobřežních zónách. Při jízdě v mělké vodě se může vířit sediment ze dna a drobní živočichové nebo larvy hmyzu mohou být prouděním narušeni, odneseni z úkrytu nebo vyplaveni blíže ke břehu. Některé druhy hmyzu využívají mělké pobřežní oblasti k vývoji larev, a proto mohou být na změny v tomto prostředí citlivé. Pokud chcete omezit rušení pobřežních stanovišť, volte raději klidnější způsoby pohybu po vodě, například plavání, paddleboard, veslici nebo kajak. Méně motorového provozu u břehů znamená méně vlnění, hluku a víření vody v místech, kde žijí drobní vodní živočichové.