Rozhovor
Průkopnice medicíny proti stárnutí Monika Golková
I v pokročilém věku můžeme být zdraví a užívat si života. Díky správnému přístupu můžeme omládnout až o dvacet let, jak tvrdí lékařka Monika Golková. Vystudovaná neuroložka propadla medicíně proti stárnutí a stala se první certifikovanou anti-aging specialistkou v České republice. Jak podle ní správně bojovat s časem?
Získala už medicína proti stárnutí v Česku na popularitě?
Ano, je to velký trend. Lidé se víc zajímají o své zdraví a kondici, a to nejenom fyzickou, ale i psychickou. Je to znát v celé společnosti, ale nejvíc u lidí, kteří jsou vzdělanější. Také mladí lidé dnes víc dbají o své zdraví, takže je to i generační záležitost.
Jak byste tento obor představila?
Je to poměrně nový obor preventivní medicíny, která se snaží o to, abychom dosáhli co nejvyššího věku, v co nejlepším možném zdravotním stavu. Chceme předcházet různým onemocněním, jako jsou nádorové nemoci, demence, kardiovaskulární problémy a mnohé další. Klíčem ke všemu je výživa a pohyb, důležitým tématem je spánek a psychická pohoda. V neposlední řadě zkoumáme způsoby, jak si individuálně pomoci, jak doplnit chybějící vitamíny a další látky, které nám pomohou cítit se lépe. Sledujeme nejrůznější biomarkery, které klesají nebo stoupají s narůstajícím věkem. Provádíme podrobné hormonální analýzy, testujeme mozkové neurotransmitery. Jsme schopni doplňovat bio-identické hormony a látky tělu vlastní. Velkým hitem jsou například hormonální krémy, které se dělají přímo na míru. Aplikují se skrze pokožku, transdermální formou, a tudíž zbytečně nezatěžují organismus.
Jak velkou roli hraje strava?
Jde o klíčovou záležitost, prosazujeme takzvanou individualizovanou stravu na míru. Každému člověku totiž vyhovuje něco jiného. Na některé potraviny máme intoleranci, a to nám způsobuje v těle zánět. Když v sobě máme skrytý zánět, tak o tom ani nemusíme vědět. Ale náš organismus musí pořád s něčím bojovat a tím se vysiluje. Je to takový tichý zabiják.
Jak poznáme, že máme na něco intoleranci?
Těžko, intolerance se totiž projevuje jinak než alergie. Alergie je bouřlivá imunitní reakce, která se projevuje například kašlem, anafylaktickým šokem, zčervenáním. Stačí jen stopa alergenu a člověk může mít i bouřlivou reakci. Intolerance je nenápadná. Může způsobovat například to, že se cítíme unavení, můžeme mít kožní a kloubní problémy, bolesti hlavy, a dokonce i deprese.
Pomůže nám, když vysadíme nějaké potraviny preventivně?
Ideální způsob je nechat se otestovat, pomocí speciálního testu ALCAT z krve zjistíme přesně, co komu v těle vadí. Když pak tyto potraviny vysadíme, celkově se nám zlepší zdraví, začneme se cítit i vypadat lépe. Lidé, kterým se nedaří shodit kila, začnou třeba hubnout. Preventivní vysazení určité skupiny potravin můžeme zkusit, ale je to metoda pokusu a omylu.
Ano, je to velký trend. Lidé se víc zajímají o své zdraví a kondici, a to nejenom fyzickou, ale i psychickou. Je to znát v celé společnosti, ale nejvíc u lidí, kteří jsou vzdělanější. Také mladí lidé dnes víc dbají o své zdraví, takže je to i generační záležitost.
Jak byste tento obor představila?
Je to poměrně nový obor preventivní medicíny, která se snaží o to, abychom dosáhli co nejvyššího věku, v co nejlepším možném zdravotním stavu. Chceme předcházet různým onemocněním, jako jsou nádorové nemoci, demence, kardiovaskulární problémy a mnohé další. Klíčem ke všemu je výživa a pohyb, důležitým tématem je spánek a psychická pohoda. V neposlední řadě zkoumáme způsoby, jak si individuálně pomoci, jak doplnit chybějící vitamíny a další látky, které nám pomohou cítit se lépe. Sledujeme nejrůznější biomarkery, které klesají nebo stoupají s narůstajícím věkem. Provádíme podrobné hormonální analýzy, testujeme mozkové neurotransmitery. Jsme schopni doplňovat bio-identické hormony a látky tělu vlastní. Velkým hitem jsou například hormonální krémy, které se dělají přímo na míru. Aplikují se skrze pokožku, transdermální formou, a tudíž zbytečně nezatěžují organismus.
Jak velkou roli hraje strava?
Jde o klíčovou záležitost, prosazujeme takzvanou individualizovanou stravu na míru. Každému člověku totiž vyhovuje něco jiného. Na některé potraviny máme intoleranci, a to nám způsobuje v těle zánět. Když v sobě máme skrytý zánět, tak o tom ani nemusíme vědět. Ale náš organismus musí pořád s něčím bojovat a tím se vysiluje. Je to takový tichý zabiják.
Jak poznáme, že máme na něco intoleranci?
Těžko, intolerance se totiž projevuje jinak než alergie. Alergie je bouřlivá imunitní reakce, která se projevuje například kašlem, anafylaktickým šokem, zčervenáním. Stačí jen stopa alergenu a člověk může mít i bouřlivou reakci. Intolerance je nenápadná. Může způsobovat například to, že se cítíme unavení, můžeme mít kožní a kloubní problémy, bolesti hlavy, a dokonce i deprese.
Pomůže nám, když vysadíme nějaké potraviny preventivně?
Ideální způsob je nechat se otestovat, pomocí speciálního testu ALCAT z krve zjistíme přesně, co komu v těle vadí. Když pak tyto potraviny vysadíme, celkově se nám zlepší zdraví, začneme se cítit i vypadat lépe. Lidé, kterým se nedaří shodit kila, začnou třeba hubnout. Preventivní vysazení určité skupiny potravin můžeme zkusit, ale je to metoda pokusu a omylu.
Na jaké skupiny potravin mají lidé nejčastěji intoleranci?
Často jde o lepek a laktózu, pak doporučujeme tedy vysadit nějaké druhy pečiva a mléčné výrobky. Mnohdy také vidím intolerance na kvasnice nebo nám vadí také ryby a mořské plody. Pokud nejsou čerstvé, tak se v nich zvyšuje množství histaminu, což je látka, která způsobuje intolerance. Najdeme ji ale i v jiném mase a obecně v potravinách, které nejsou příliš čerstvé. Na to bychom si měli dávat pozor a nakupovat jen u ověřených výrobců.
Říkáte, že kondice našeho mozku je ovlivněná stavem našich střev, je to tak provázané?
Ano, pokud špatně jíme, můžeme mít dokonce i deprese. Ve střevě jsouumístěny serotoninové receptory. Serotonin je inhibiční neurotransmiter, právem považován za hormon štěstí, dobré nálady a sebevědomí. Správná hladina serotoninu souvisí také s naším spánkem. Chronická nespavost je často způsobená nízkou hladinou právě tohoto hormonu, který se následně přetváří na melatonin,hormon spánku. I tohle můžeme ovlivnit správným jídelníčkem. Výzkumy ukazují, že stav našich střev dokonce ovlivňuje i to, s kým žijeme. Partneři mají proto často velmi podobnou střevní mikroflóru.
Je pro naši dlouhověkost tedy důležité pěstovat i zdravé vztahy?
Hraje to velkou roli, člověk je společenský druh a je prokázané, že kvalitní vztahy nás v životě ovlivňují k lepšímu a zlepšují naši psychiku. Proto jsou dobré vztahy důležitou součástí dobré kondice.
A co pohyb, jak bychom se měli správně hýbat?
Bez pohybu to nejde. Měli bychom se hýbat aspoň třikrát týdně a je důležité zařadit i silový trénink a budovat svaly. S věkem totiž svaly ztrácíme. Je dobré také se věnovat aerobnímu tréninku, který posiluje naše srdce, třeba stačí klidně jen chodit pěšky.
Čím se řídíte v životě vy?
Dodržuji všechna doporučení, která sama prosazuji. Snažím se hodně spát a pravidelně se hýbu. Vyhýbám se také potravinám, které mi způsobují intolerance, u mě je to lepek a fruktóza, takže nejím pečivo a určité druhy ovoce. Stárnutí se osobně nebojím a svůj věk si užívám. Jsem velmi aktivní a mám ostatně tolik práce, že nad tokem času ani nestíhám uvažovat.
Co vám dělá v životě radost a na co se těšíte?
Miluji svou práci a medicína je mým naplněným životním snem, ráda pomáhám lidem. Radost mi dělá setkávání s inspirativními lidmi z oboru. Baví mě sledovat rychlý rozvoj medicíny a nové možnosti v diagnostice i léčbě. A největší radost mi dělá moje rodina. Synové Patrick a Chris. Starší studuje práva a mladší medicínu. Mají zdravý pohled na život a chtějí něco dokázat, tak jim držím pěsti.
Monika Golková (51 let) po ukončení lékařské fakulty Karlovy Univerzity nastoupila na neurologickou kliniku Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Složila atestaci z neurologie a začala studovat anti-aging medicínu na Univerzitě v Charleroi v Belgii. V roce 2005 založila Asociaci medicíny proti stárnutí ČR a od roku 2006 provozuje první certifikovanou kliniku dlouhověkosti A2C.
Často jde o lepek a laktózu, pak doporučujeme tedy vysadit nějaké druhy pečiva a mléčné výrobky. Mnohdy také vidím intolerance na kvasnice nebo nám vadí také ryby a mořské plody. Pokud nejsou čerstvé, tak se v nich zvyšuje množství histaminu, což je látka, která způsobuje intolerance. Najdeme ji ale i v jiném mase a obecně v potravinách, které nejsou příliš čerstvé. Na to bychom si měli dávat pozor a nakupovat jen u ověřených výrobců.
Říkáte, že kondice našeho mozku je ovlivněná stavem našich střev, je to tak provázané?
Ano, pokud špatně jíme, můžeme mít dokonce i deprese. Ve střevě jsouumístěny serotoninové receptory. Serotonin je inhibiční neurotransmiter, právem považován za hormon štěstí, dobré nálady a sebevědomí. Správná hladina serotoninu souvisí také s naším spánkem. Chronická nespavost je často způsobená nízkou hladinou právě tohoto hormonu, který se následně přetváří na melatonin,hormon spánku. I tohle můžeme ovlivnit správným jídelníčkem. Výzkumy ukazují, že stav našich střev dokonce ovlivňuje i to, s kým žijeme. Partneři mají proto často velmi podobnou střevní mikroflóru.
Je pro naši dlouhověkost tedy důležité pěstovat i zdravé vztahy?
Hraje to velkou roli, člověk je společenský druh a je prokázané, že kvalitní vztahy nás v životě ovlivňují k lepšímu a zlepšují naši psychiku. Proto jsou dobré vztahy důležitou součástí dobré kondice.
A co pohyb, jak bychom se měli správně hýbat?
Bez pohybu to nejde. Měli bychom se hýbat aspoň třikrát týdně a je důležité zařadit i silový trénink a budovat svaly. S věkem totiž svaly ztrácíme. Je dobré také se věnovat aerobnímu tréninku, který posiluje naše srdce, třeba stačí klidně jen chodit pěšky.
Čím se řídíte v životě vy?
Dodržuji všechna doporučení, která sama prosazuji. Snažím se hodně spát a pravidelně se hýbu. Vyhýbám se také potravinám, které mi způsobují intolerance, u mě je to lepek a fruktóza, takže nejím pečivo a určité druhy ovoce. Stárnutí se osobně nebojím a svůj věk si užívám. Jsem velmi aktivní a mám ostatně tolik práce, že nad tokem času ani nestíhám uvažovat.
Co vám dělá v životě radost a na co se těšíte?
Miluji svou práci a medicína je mým naplněným životním snem, ráda pomáhám lidem. Radost mi dělá setkávání s inspirativními lidmi z oboru. Baví mě sledovat rychlý rozvoj medicíny a nové možnosti v diagnostice i léčbě. A největší radost mi dělá moje rodina. Synové Patrick a Chris. Starší studuje práva a mladší medicínu. Mají zdravý pohled na život a chtějí něco dokázat, tak jim držím pěsti.
Monika Golková (51 let) po ukončení lékařské fakulty Karlovy Univerzity nastoupila na neurologickou kliniku Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Složila atestaci z neurologie a začala studovat anti-aging medicínu na Univerzitě v Charleroi v Belgii. V roce 2005 založila Asociaci medicíny proti stárnutí ČR a od roku 2006 provozuje první certifikovanou kliniku dlouhověkosti A2C.
Přinášíme vám #dmpodcast
Osobnosti z našich rozhovorů se vám pravidelně představí ve video i audio variantě také online. Nový #dmpodcast bude po vydání tištěného magazínu dostupný také v aplikacích YouTube, Spotify či Apple Podcast.
