Active Beauty
Alergie a intolerance: Co byste měli vědět
Text: Kathrin Schwarze-Reiter

(Ne)kompatibilita

Alergie a intolerance: Co byste měli vědět

Tělo může citlivě reagovat v podstatě na cokoli, co se dotkne kůže, sliznice nebo co se dostane do krve přes plíce či žaludek a střeva. Alergií trpí 20 až 30 procent lidí v průmyslových zemích, intolerancí pravděpodobně 20 procent – a tento jev má stoupající tendenci. Jaký je však důvod a jaký je rozdíl mezi alergiemi a intolerancemi?

Rozdíl mezi alergiemi a intolerancemi

Alergie jsou obranné reakce organismu na látky, které vdechujeme (např. pyl), jíme (např. ořechy) nebo se dostávají do kontaktu s kůží (např. chemické látky). Závažné alergické reakce mohou být ve vzácných případech i životu nebezpečné.
Nesnášenlivost nebo intolerance vzniká, když tělu chybí enzymy nebo transportní bílkoviny, které by rozkládaly určité složky potravy (např. laktózu) nebo je vstřebávaly v těle. Následky jsou často nepříjemné (např. bolesti břicha), ale neohrožují život.

Zvýšený výskyt alergií a intolerancí

Zdá se, že alergií a intolerancí přibývá.
Pokud jde o alergie, jejich nárůst byl již vědecky prokázaný. Institut Roberta Kocha například zjistil, že jejich výskyt se od 70. let minulého století v zemích se západním způsobem života prudce zvýšil a nyní se ustálil na vysoké úrovni.
Naproti tomu nárůst potravinových intolerancí je vědecky sporný. Je také možné, že zvýšená informovanost společnosti o této problematice tento dojem posiluje.
Toto jsou nejdůležitější důvody nárůstu alergií:

1. Alergie v důsledku změn klimatu

V důsledku klimatických změn se stále více šíří vysoce alergenní rostliny. Podle studie univerzity v Mnichově se agresivním producentům pylu, jako je bříza nebo ambrózie, v Evropě daří a kvůli suchu produkují stále více pylu.

2. Alergie způsobené znečištěním životního prostředí

Znečišťující látky, jako jsou částice sazí z dieselových motorů, se mohou navázat na hlavní alergeny břízy a dostat se tak do hlubších částí plic, což podporuje senzibilizaci.

3. Alergie prostřednictvím stravy

Ti, kteří jedí jídlo z fast foodu alespoň třikrát týdně, trpí častěji alergickými reakcemi, jako je dušnost, astma, alergická rýma nebo kožní vyrážky. U dětí s nadváhou je vyšší pravděpodobnost výskytu astmatu.

4. Alergie v důsledku zvýšené hygieny

Kontroverzní tezí je, že alergie může být vyvolaná také nadměrnou hygienou. Existuje podezření, že alergie podporuje i používání agresivních čisticích prostředků.

5. Dědičné alergie

Genetické faktory hrají významnou roli při nárůstu příznaků. Vědci znají celkem asi 150 variant genů, které podporují vznik alergií a které mohou být dědičné. Pokud jeden z rodičů trpí alergií, zvyšuje se riziko vzniku alergie u dětí přibližně na 30 %. Pokud jsou alergici oba rodiče, je pravděpodobnost asi 50 až 60 procent.


6. Další příčiny alergií

Ke vzniku alergií mohou přispívat infekce, oslabený imunitní systém, stres, kouření, nedostatečná bariérová funkce kůže a střev (podporuje také potravinovou intoleranci) nebo chemické látky.

Jak se vyhnout alergiím a intolerancím

Alergie je v podstatě způsobená senzibilizací, tělo přijde do kontaktu s alergenem a vytvoří si na něj imunitní odpověď (protilátky). Když se tělo s alergenem setká znovu, dojde k alergické reakci. To znamená, že protilátky leží v krvi v klidovém stavu a alergie propukne až po několika dnech, letech nebo nikdy. Dobrou zprávou je, že se alergenům můžete vědomě vyhýbat, a tím případně i zabránit propuknutí alergie. Pravidelný kontakt s alergeny navíc může příznaky ještě zesílit.
U některých nesnášenlivostí to není tak jednoznačné, existují náznaky, že nesnášenlivosti lepku lze předejít tím, že se dětem podává co nejvíce různých druhů obilovin.

Diagnostika alergií

Nejběžnější metodou je tzv. prick test, při kterém se kůže poškrábe a nakapou se na ni různé alergeny. Pokud osoba na alergen reaguje alergicky (na kůži se vytvoří napuchlina), jedná se pravděpodobně o alergii. Tato metoda je však poměrně nepřesná. Rakouští vědci proto vyvinuli jinou, bezpečnější metodu: Alergický čip. Je velký jako nehet. Pokud se na něj nanese kapka krve (funguje i na zaschlou krev), ukáže pomocí fluorescenčně značených protilátek alergii – tedy na jaké alergeny pacient reaguje nyní a případně v budoucnu. Čip dokáže najít několik set protilátek. Pokud se například člověk dozví, že je alergický na břízy, měl by se co nejvíce vyhýbat v době květu chození ven. Čip může významně přispět k včasnému odhalení alergií v dětství.

Léčba alergií a intolerancí

Při hyposenzibilizaci (očkování proti alergiím) se alergen podává injekčně ve velmi malé dávce nebo ve formě tablet proti alergii. Podobně jako při skutečném očkování si tělo na alergen pomalu zvyká a alergické reakce se již nevyskytují.
Existuje také několik tipů a triků, které lze uplatnit v každodenním životě, aby se předešlo alergiím a intolerancím:

1. Kdy zajít k lékaři

Při prvních příznacích alergie okamžitě navštivte lékaře. Jinak může alergie sklouznout „hlouběji“ do plic.

2. Odstranění prachu

Abyste minimalizovali kontakt s roztoči (a předešli tak vzniku alergie), vysávejte několikrát týdně vysavačem s jemným prachovým filtrem a také vytírejte. Vyhněte se otevřeným policím, kobercům, čalouněnému nábytku a vycpaným zvířatům nebo je důkladně vyčistěte.

3. Zdravá strava

Vyvážená a zdravá strava může předcházet alergiím i intolerancím. Vyhýbejte se rychlému občerstvení a co nejčastěji si vařte sami. Čím pestřejší jídlo máte na talíři, tím účinněji působí proti intolerancím.

4. Dobrý imunitní systém

Pouze pokud jsou střeva, kůže a sliznice v ústech a nose silnou bariérou proti pylům a domácímu prachu, mohou se bránit útočníkům. Proto dbejte na dostatek spánku, pohybu, relaxace a příjmu vitamínů, abyste svému imunitnímu systému pomáhali.

5. Relaxace

Psychický a fyzický stres podporuje alergie. Ve studiích bylo zjištěno, že problémy v rodině nebo v zaměstnání vyvolávají záchvaty alergie – zhoršují také stav kůže při neurodermatitidě nebo závažnost astmatu.

6. Prevence během těhotenství

Zdá se, že riziko vzniku alergií se u dětí zvyšuje, pokud matka během těhotenství zažívá trvalý stres. Procházka na čerstvém vzduchu nebo setkání s přáteli je proto dobrý nápad – možná ne v době největšího množství pylů. Pak je pravděpodobnější, že imunitnímu systému pomohou relaxační cvičení doma.

Tyto alergie a intolerance jsou běžné

1. Pylová alergie

Pylová alergie je nejčastější alergií. V důsledku klimatických změn se prodlužuje doba květu rostlin a stále více lidí si klade otázku: Přichází moje alergie nyní, nebo je to nachlazení?

2. Alergie na domácí prach

Přesně řečeno, alergie na domácí prach není alergie na prach samotný, ale na trus roztočů. Alergie se projevuje typickými příznaky alergické reakce: Pálením očí, rýmou, kašlem, dušností a mnoha dalšími. Stejně jako u pylové alergie se diagnóza stanoví pomocí prick testu nebo krevního testu a je možná i hyposenzibilizace. Jinak je nejúčinnější vytvořit čisté prostředí s co nejmenším vystavením prachu.

3. Alergie na zvířecí srst

Tato alergie je často stresující zejména pro děti, nechtějí nic jiného než chlupatého společníka, ale když se pak nastěhuje, začne dětem téct z nosu a oči se jim náhle zalijí. Aby se předešlo tomuto zklamání jak u lidí, tak u zvířat, doporučuje se, aby si všichni členové rodiny před pořízením domácího mazlíčka nechali udělat test na alergii. Existují také některá plemena koček, která jsou hypoalergenní – to znamená, že alergie způsobují jen zřídka. Neexistuje však žádná záruka, že tomu tak je.

4. Alergie na slunce

Zda je sluneční alergie, nazývaná také polymorfní světelná dermatóza, skutečně alergií, nebylo dosud lékařsky objasněné. Její příznaky – svědivá nebo bolestivá kožní vyrážka s puchýřky – vizuálně připomínají alergickou reakci. Jak sluneční alergii předcházet a co lze proti nepříjemným kožním změnám dělat, se dozvíte zde.

5. Intolerance laktózy

Lidé s intolerancí laktózy nemohou v tenkém střevě štěpit mléčný cukr na glukózu a galaktózu. To vede k příznakům, jako je nadýmání, plynatost, bolesti břicha, křeče v břiše a průjem po konzumaci mléčných výrobků. Lidé s intolerancí laktózy by se proto měli co nejvíce vyhýbat výrobkům z kravského mléka a raději používat rostlinné mléko.

6. Nesnášenlivost glukózy

Glukóza je také známá jako „dextróza“ a je důležitou živinou. Při konzumaci příliš velkého množství glukózy však dochází ke zvýšení hladiny cukru v krvi (glukózová tolerance). Při překročení určité hranice se jedná o tzv. glukózovou intoleranci – předchůdce cukrovky. Jedním z nejčastějších příznaků jsou gastrointestinální potíže. Pokud máte podezření, že trpíte intolerancí glukózy, jasno vám udělá zátěžový glukózový test, který může provést lékař. Pokud skutečně trpíte intolerancí glukózy, doporučuje se, abyste se co nejvíce vyhýbali sladkostem a tučným jídlům a předešli tak cukrovce.

7. Histaminová intolerance

Histaminovou intoleranci je obtížné diagnostikovat, protože na ni neexistuje spolehlivý test. Lidé obvykle trpí rozptýlenými příznaky, které mohou naznačovat i řadu dalších nesnášenlivostí nebo onemocnění. Příznaky podobné alergii, kožní vyrážka, gastrointestinální problémy, rýma, bušení srdce, bolesti hlavy atd. Pokud máte podezření na histaminovou intoleranci, lékař vás požádá, abyste si vedli příznakový deník, do kterého budete zaznamenávat, které příznaky se objevují v souvislosti s konkrétními potravinami.
Bohužel je obtížné se histaminu vyhnout, protože je přítomný ve všech potravinách. Stres může také způsobit zvýšení hladiny histaminu. Jako nejúčinnější se ukázaly antihistaminika a změna stravy na potraviny s nízkým obsahem histaminu a co možná nejčerstvější.

8. Nesnášenlivost lepku

Nesnášenlivost lepku se také projevuje především příznaky z trávicího traktu: Průjem, zácpa, plynatost, křeče v břiše, krev ve stolici. Lepek neboli glutenová bílkovina je obsažená v mnoha druzích obilovin. Zvláštností této intolerance je, že se jedná o křížence alergie a intolerance. Zasažena bývá sliznice tenkého střeva a střevní klky, což může vést k poruchám trávicího traktu a sekundárním onemocněním. Návštěva lékaře je proto nezbytná.