Active Beauty
Veganská lékařka: Eliška Selinger

Veganská lékařka: Eliška Selinger

Čím se teď zabýváte ve své práci?
Zkoumáme rostlinnou stravu a její vliv na populaci, protože toho víme hodně málo. Je to téma, na které mají odborníci protichůdné názory. Chybí nám data, o která se můžeme opřít.

Je pravda, že rostlinná strava oslovuje hlavně mladší lidi?
Ano, podle průzkumu agentury Ipsos je u mladších lidí do 34 let veganů a vegetariánů asi desetina a k tomu podobný podíl flexitariánů, tedy lidí, kteří vědomě maso omezují. Asi třetina celkové české populace pak plánuje konzumaci více rostlinných produktů na úkor živočišných. A zhruba čtvrtina mladé generace už jí úplně jinak, než jsme byli zvyklí v minulosti.

Proč jste vy osobně přestala jíst maso?
Pro mě hrál hlavní roli dopad na životní prostředí a taky etika, vadily mi podmínky chovu zvířat. Začala jsem maso omezovat na střední a od prvního ročníku na medicíně jsem se stala vegankou. Říkala jsem si, že pokud to půjde, tak v tom budu pokračovat. A když ne, tak se vrátím třeba k nějakým živočišným produktům. Teď jsem vegankou už asi osm let.

Jaké má veganství prokazatelné zdravotní výhody?
Těch dat máme málo, ale víme třeba celkem jistě, že vegetariáni a vegani mají menší riziko obezity a snáze si drží zdravou váhu. A s tím souvisí i další efekty, třeba menší rizika kardiovaskulárních nemocí nebo cukrovky. A zdá se, že i menší sklony k některým nádorovým onemocněním.

Jaká jsou naopak rizika rostlinné stravy, co je třeba hlídat?
Veganům chybí vitamín B12, to je všeobecně známá věc. Ten si musí proto dodávat v podobě vitamínů a taky je dobré hlídat si příjem vápníku.
Jak se bezmasá strava vyvinula během posledních let?
Dřív byli vegetariáni víc alternativní, byl to extrémní styl. Dnes je to běžná věc. Často se nedalo bez masa pořádně najíst v restauraci, v rychlém občerstvení už vůbec ne. V současné době je nabídka obrovská a už není problém sehnat si bezmasé alternativy. Na druhou stranu to přináší i rizika. Jí se víc průmyslově zpracovaných potravin a je jen otázkou, jak se to projeví dlouhodobě na zdravotním stavu.

Jak vypadá váš jídelníček?
Moc nesnídám, nejsem ranní ptáče, takže ráno vypiji jen kávu, bez které nefunguji. K obědu si dávám nějaké menu z veganské restaurace. Většinu času se držím našeho doporučení ohledně zdravého talíře: půlku tvoří vždy ovoce nebo zelenina, čtvrtinu příloha a čtvrtinu bílkovina. Ráda vařím, takže si vyhraji s přípravou večeře, to je takový můj rituál.

A která jídla máte nejradši?
Mám hodně ráda hummus, který je poměrně snadno dostupný a jím ho skoro pořád. Vařím často exotickou kuchyni. Miluji asijské veganské pokrmy, ráda připravuji třeba nudle se sezamovo-arašídovou omáčkou. Zařazuji i pikantní jídla, takže si dělám domácí chilli olej. Často přidávám k jídlům brokolici na páře kvůli obsahu vápníku. Ze stejného důvodu pravidelně jím i kapustu nebo kadeřávek. Experimentuji taky s jihoitalskou kuchyní, protože jsem půl roku žila v Kalábrii a odvezla jsem si hodně receptů. Skvélé jsou třeba celozrnné těstoviny v rajčatové omáčce s luštěninami vařené v tlakovém hrnci a podobně.

Máte hodně aktivit. Jaké jsou vaše aktuální plány do budoucna?
Mým osobním cílem je dodělat si titul Ph.D. Jsem teď přijatá na studium epidemiologie do Londýna, kde bych měla začít právě v září. Ale ani tak se nechci vzdát svých pracovních aktivit v Česku, které mě moc baví. I proto jsem si studium rozdělila tak, abych mohla být částečně tady a dál učit na škole.

Eliška Selinger (28)
Eliška je lékařka a zároveň pracuje jako výzkumnice na 3. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Podílí se také na mnoha projektech v oblasti výživy. V rámci iniciativy Máme to na talíři se s dalšími odborníky zabývá zlepšením školního stravování. Na fakultě vyučuje metodologii medicínského výzkumu a klinickou epidemiologii.
 

Zaujala vás Eliška a veganství?

Pak si pusťte další díl #dmpodcastu. Dozvíte se například, co je to planetární dieta a jak se zkoumá výživa.