Vizážistka a filmová maskérka Adéla Anděla Bursová
Už od sedmi let se obklopuje řasenkami a rtěnkami. Adéla Anděla Bursová je nejen vizážistkou, ale i filmovou maskérkou takových titulů, jako jsou Bratři, Vlny, seriály Studna, Kolo času nebo Carnival Row, kde si hlavní roli zahrál Orlando Bloom. Jak se k líčení vůbec dostala a co ráda dělá ve volném čase?
Vlastně ani sama nevím. Dělala jsem to asi úplně od dětství. Vychovávala mě velmi mladá maminka samoživitelka, a protože milovala všechno spojené s kosmetikou a péčí o vlasy a nehty, vždy tam brala i mě. Říkala mi, abych se dívala, že to potom doma zkusíme. Když za ní chodily domů její kamarádky na návštěvu, nechávaly mě, abych si na nich zkoušela líčení, česání a i manikúru. Ale mimo to jsem chvíli i tančila nebo dělala fotomodeling. A tam jsem se opět dostala k líčení, když jsem malovala sebe i ostatní holky. Jen mi velmi dlouho trvalo, než jsem pochopila, že tento můj koníček mě může také živit.
Kromě líčení a česání se věnujete maskérské práci a speciálním efektům. Který projekt pro vás byl nejnáročnější?
Projekty, které dělám, jsou velmi náročné, a to nejen lidsky, ale i psychicky a fyzicky. Je běžné, že se pořádně nevyspíte, na place někdy bývá i hodně stresu a mnohdy je to i finančně náročné. Pořád ještě nemám tu povahu, že bych dělala jenom věci, za které mám zaplaceno. Je pro mě velmi důležité být do toho projektu do určité míry zamilovaná, je to vždy takové moje miminko. Samozřejmě jsem ráda, když mám režiséra, který si to užívá také, ale velmi často se stane, že naše vize a přání neodpovídají rozpočtu. To pak pro mě bývá velmi těžké najít balanc mezi realitou a tím, kdy už jdu do situací, které mě ohrožují a já do nich moc investuji. Často dělám i na velkoobjemové výrobě, ale na těchto projektech nikdy nedělám sama. Nejčastěji na nich pracuji s kolegou Jakubem Gründlerem a kolegyní Lenkou Škodovou, ale máme i celý tým externistů složený většinou z bývalých studentů našich kurzů a dalších našich kolegů.
Na který ze svých projektů jste nejvíce pyšná a proč?
Nyní jsem asi nejvíce hrdá na to, jak se mi povedl celý můj život ukočírovat. Za největší bod tedy považuji hlavně svoje zdraví. Z pracovního hlediska je to asi film Bratři, což je moje obrovská láska. Ten film bylo velmi těžké vyprodukovat a jsem hrdá na celý výsledek. Ráda vzpomínám na to, jak celý tým spolu fungoval, jaké jsme měli skvělé vztahy s herci a jak jsme se všichni semkli proti pomyslnému nepříteli, což byly hlavně velmi těžké natáčecí podmínky, dlouhé jízdy a také ukrutná zima. Vytvořili jsme přenádhernou partu lidí, která podržela jeden druhého, všichni jsme si ohromně pomáhali, nosili si vzájemně jídlo a uměli se pohladit a obejmout se. Velmi hrdá jsem i na film Vlny. Do celého projektu jsem naskočila asi jen deset dní před prvním natáčením, což je v maskérském světě skoro až neprofesionální. Ale nakonec jsme to vše zvládli. Při premiéře jsem hodinu a půl jen brečela, jak ze mě spadl ten obrovský kámen. Měla jsem strach, kolik tam uvidím chyb, ale nakonec to vše do sebe zapadlo a je skvělé, jak to Jirka (Jiří Mádl, režisér filmu Vlny) vše poskládal. Říkala jsem si, jak jsem ráda, že jsem to riskla a šla do toho.
Protože jsem si před dvěma lety prošla ošklivým vyhořením, začala jsem znovu objevovat samu sebe. Hodně mě baví seberozvoj a různé terapeutické semináře. Objevuji také jednoduchou pravdu, že mě nejvíce baví obyčejné základní věci – dobře si uvařit, kvalitně se vyspat, vypěstovat si něco, trávit čas se svými zvířaty, zacvičit si nebo jít na masáž. Ráda vyrážím na procházky do přírody, opět jsem začala číst, maluju, tančím… Zkrátka dělám vše tak, abych se cítila dobře.
Jaký dojem ve vás vyvolává naše hlavní myšlenka kampaně #prosteja?
Vnímám to jako cestu k tomu, jak být sama sebou. Je to vlastně zásadní otázka, kterou se v životě snaží všichni zodpovědět. Příjemně děsivé na tom je, že člověk nejspíš nikdy nezíská odpověď, protože jakmile tu svou dostane, bude už nejspíš v další fázi svého života a tam je ta role zase jiná. Jinak to vnímá malé dítě, jinak puberťák, jinak maminka malého dítěte a tak dál. Důležité za mě je vnímat neustále svou výjimečnost a být pokorný k tomu, co mám. Stejně tak si musíme uvědomit, že v mnoha ohledech jsme všichni stejní. Důležité tedy je hledat pomyslný střed na těchto vahách. To pro mě znamená být #prosteja.
Máte nějaký oblíbený produkt ze sortimentu dm, který byste ráda doporučila ostatním?
V dm vždy ráda sáhnu po produktech na praní. V poslední době také objevuji stojany s dekorativní kosmetikou. Ruku na srdce, doma mám tři plné místnosti kosmetiky, tak jsem trošku ztratila pojem o nabídce, ale byla jsem příjemně překvapená, jak se to za posledních 15 let dostalo dopředu. Velmi mě teď oslovuje značka MAYBELLINE. Ráda se u vás zastavím i pro různé malé svačinky od dmBio. Miluji také různé kombuchy a podobná „pitíčka“. A co musím určitě uvést, jsou vaše toaletní papíry s veselými potisky Sanft&Sicher. Občas si takovouhle limitku prostě musím koupit.
