Silní a hrdí rodiče samoživitelé

Samoživitelství: S těmito problémy se potýkají rodiče samoživitelé

Když se se mnou před dvěma lety můj bývalý manžel z ničeho nic rozešel, zhroutil se mi svět,“ říká Alina, 41letá fyzioterapeutka a matka dvou dětí. „V jednom kuse jsem pak plakala. Navíc jsem se musela vypořádat se všemi problémy, které s tím byly spojené. Bylo to těžké.“ V České republice žije téměř 200 000 neúplných rodin s nezletilými dětmi. Jakkoliv to mají všichni rodiče náročné, zátěž samoživitelů je mnohonásobně vyšší. A přestože samoživitelky a samoživitelé už tvoří poměrně početnou skupinu, většina lidí má jen malou představu o tom, jak je jejich život ve skutečnosti složitý.

1. Zármutek z odloučení

Cesta k osamělému životu s dítětem málokdy začíná z rozmaru. Je spojená s odloučením od partnera nebo partnerky, od společných plánů a někdy také od ideálu „dokonalé“ rodiny. Ať už byl konec vztahu přátelský, vypjatý, postupný, nebo náhlý, v každém případě jde o radikální změnu, která vše převrátí naruby. Vyrovnat se s ní nějakou dobu trvá, a to i v případě, že jste se pro tento krok rozhodli vy sami. Kromě toho se často objevují i pocity viny, pochybnosti, nebo dokonce stud. Pokud jsou v rozpadajícím se vztahu děti, je vše ještě komplikovanější. K lepšímu zvládnutí takového otřesu mnohdy pomůže odborná pomoc v podobě psychoterapeutického poradenství.

2. Problém s časem

Téměř pro všechny rodiče je to nedostatkové zboží, ale pro rodiče samoživitele je dvakrát tak vzácné. Neexistuje žádná úleva, protože zde chybí druhý dospělý, každé rozhodnutí musíte sami učinit i sami realizovat. Lena, 31 let, studentka s tříletým Mariusem: „Často v noci nespím a přemýšlím o tom, jestli dělám všechno správně. Někdy se cítím zatraceně sama a nejistá, což ovšem nechci dávat najevo, protože jinak by si okolí myslelo, že to nezvládám.“ Je tu také nedostatek času na to, abyste se zhluboka nadechli a načerpali nové síly. Navíc mnohá zařízení poskytující péči o děti nejsou koncipovaná jako flexibilní. Mateřské školy a družiny mají omezenou pracovní dobu a školní prázdniny, odpolední schůzky a práce na směny se stávají obrovskou – nejen logistickou – výzvou. V regionech se špatným dopravním spojením a u samoživitelů, kteří nemají širší rodinné zázemí je situace ještě složitější. Vyřešit ji občas lze spojením sil s ostatními rodiči, a to nejen vzájemným hlídáním dětí, ale i výměnou zkušeností a oboustrannou psychickou podporou. Čas pro sebe – ať už jde o odpočinek, další vzdělávání, nebo prostě setkávání s přáteli – je pro mnoho osamělých rodičů vzácným luxusem. Rodič, který sám musí pečovat o dítě či o děti je vyčerpaný a tím i více náchylný k onemocnění. Riziko vzniku deprese je u rodičů samoživitelů třikrát vyšší než u rodičů ostatních.

3. Finance

Rodiny samoživitelů ve společnosti patří ke skupinám nejvíce ohroženým chudobou. Pod hranicí chudoby jich v České republice žije 40 %. Důvody jsou různé – jedním z nich je gender pay gap (genderová platová nerovnost), tj. skutečnost, že ženy stále za stejnou práci dostávají výrazně nižší mzdu než muži. A protože devět z deseti rodičů samoživitelů jsou ženy, jejich finanční situace se po rozpadu rodiny rychle zhoršuje. Jeden příjem musí stačit pro dva i více lidí. Nezřídka druhý rodič neplatí výživné. Přestože v takových případech může pomoci stát formou náhradního výživného, o které lze po splnění stanovených podmínek zažádat na úřadu práce, není toto řešení všespásné. K tomu přibydou zvýšené náklady na bydlení, výdaje spojené s péčí o děti a nejistá pracovní situace. Sandra: „Jsem samoživitelkou již pět let, mé dceři je devět. Otec neplatí soudem stanovené výživné a já pracuji jako uklízečka – dopoledne, abych se mohla odpoledne věnovat svému dítěti. Sotva vyjdeme. Když se něco rozbije, panikařím.“ Mnoho rodičů samoživitelů pracuje stejně jako Sandra na částečný úvazek ne proto, že by chtěli, ale proto, že nemají jinou možnost. Výsledkem je nízký příjem a v budoucnu stejně nízký důchod. Finanční podpora, kterou mohou představovat například přídavky na děti nebo příspěvek na bydlení, pomáhá, ale málokdy zcela zaplní mezeru. Ti, kteří potřebují podporu, se navíc často musí probojovat složitým systémem, vypořádávat se s množstvím byrokracie, nedostatkem energie a někdy i pocity studu a ponížení.

4. Balancování mezi prací a dětmi

Sladit práci a rodinu je obecně náročné – pro rodiče samoživitele ovšem téměř nemožné. Mnozí jsou nucení přijmout práci, která je pod úrovní jejich kvalifikace, vzdávají se dalšího vzdělávání nebo přijímají špatně placená zaměstnání jen proto, že jsou lépe slučitelná s jejich časovými možnostmi. Navíc jsou často považovaní za méně atraktivní pracovní sílu. Sandra: „Práci sekretářky jsem nedostala, protože se báli, že budu častěji chybět – to mě úplně frustrovalo.“ Problém nespočívá v motivaci maminek a tatínků, kteří sami pečují o své potomky, ale často i v nedostatku vstřícnosti a v rigidních rámcových podmínkách. Studentka Lena, 26 let: „Můj den začíná v šest: Snídaně, školka, a pak hurá do knihovny nebo na přednášky. Vše mám na minutu zorganizované, není zde žádný prostor pro spontánnost a kreativitu. Co mi stále připadá velmi obtížné, je studovat, když malá usne, protože pak jsem většinou sama k smrti unavená nebo mám na seznamu tisíc dalších neodkladných úkolů.“

5. Zůstat rodiči navzdory rozchodu

I když se po dramatickém rozchodu možná už nikdy nebudete chtít se svým bývalým či bývalou vidět, reálně oba stále zůstáváte rodiči odděleně vychovávajícími své děti, což znamená nepřestávat vzájemně komunikovat a vycházet vstříc jeden druhému. Je to obrovská výzva, protože děti jsou vám velmi blízké a kompromisy jsou opravdu obtížné. S cílem, aby oba rodiče nesli stejnou odpovědnost, vznikl model tzv. střídavé péče. Ale to, co je pěkně vyvážené na papíře, nemusí vždy fungovat v praxi. To, zda je pro dítě nebo děti lepší jedno hlavní bydliště a domov, nebo pendlování mezi rodiči ve „střídavce“, je třeba zvážit případ od případu. Alina: „V současné době se svým exmanželem zkoušíme model 50/50. Výsledkem je, že mám konečně čas na sebe. Když se dnes dívám s dětmi do zrcadla, říkám si, že jsme opravdu skvělý tým. Nikomu teď nic nechybí.“ Samozřejmě to nejde bez komunikace, ať už jde o návštěvy u lékaře, prázdniny, nebo problémy ve škole – to vše vyžaduje otevřenost a trpělivost. Vzájemná podpora je důležitá, i když jsou zde noví partneři. Koneckonců, když se daří vám, daří se i dětem.

Samoživitelé, ale rozhodně ne sami

Kde hledat pomoc

• Klub svobodných matek poskytuje rodinám samoživitelů finanční, materiální, odbornou právní a komplexní informační pomoc. Bezplatná telefonní linka 800 99 55 11.

• Fandi mámám poskytuje materiální pomoc pro maminky samoživitelky. Sdílí příběhy samoživitelek a jejich dětí a propojuje je s lidmi, kteří jim pomáhají naplnit konkrétní potřeby www.fandimamam.cz.

• Komplexní mapa odborných služeb pro děti a rodiny www.ohrozenedite.cz

• Projekt Neviditelní: Více než 1 milion Čechů propadává systémem veřejné pomoci a českou ekonomikou. Požádat o pomoc rodinu, na úřadě, v práci, v bance nebo v neziskovce? To neumí nebo se zkrátka stydí. Dokud ale svou situaci zvládají, nemluví se o nich, nikdo jejich problémy neřeší, jsou NEVIDITELNÍ. Patří mezi ně i rodiče samoživitelé. Praktické rady a další kontakty: neviditelni.org