Zahřát & ochladit

Určité potraviny dokáží nejen uspokojit naše chutě, ale také nás příjemně rozehřát. Jiné naopak spustí v organismu vnitřní klimatizaci, když potřebujeme ochladit. Jak tedy sestavit ten správný jídelníček pro optimální termoregulaci?

Říká se, že co se týče výživy, měli bychom poslouchat, co si náš žaludek žádá. Občas ale není třeba ani tolik napínat uši. Jakmile totiž začne být venku chladu, začne přímo volat po teplé stravě. Chuť na čerstvé saláty nebo osvěžující meloun je najednou ta tam. Naše tělo naopak touží po vydatných polévkách a horkých kaštanech. V podzimních a zimních měsících se tedy teplá jídla těší přirozeně větší oblibě než syrová strava.

A i určité potraviny a přísady teď zažívají svoji hlavní sezónu. Místo letních ovocných salátů s ananasem, kiwi a mátou si mnohem raději vychutnáme ovocný kompot se skořicí a kardamomem nebo pečená jablka dochucená rozinkami a vlašskými ořechy. Kdo se nechce vzdát vanilkové zmrzliny, dá si ji s horkými malinami. A Mikuláš nám pak s radostí nadělí mandarinky plné vitamínů, které tělo zároveň příjemně osvěží, a nejrůznější oříšky, které nás zevnitř zahřejí. Již prastaré nauky z Dálného východu jako tradiční čínská medicína a ajurvéda, ale také evropské lidové léčitelství připisovaly potravinám tepelné účinky na tělo.

Červené maso, především zvěřina, zahřívá náš organizmus zevnitř víc než například kuřecí.

Také dýně, pórek nebo cibule pomáhají, když je nám zima, stejně jako ořechy a kaštany. A ostré druhy koření jako chilli, pepř nebo zázvor jsou všeobecně známé tím, že nás dokáží pořádně rozpálit. Proto jsou jim někdy připisovány i afrodiziakální účinky. Zároveň však dráždí sliznici v ústní dutině a jícnu. Tím je stimulováno prokrvování. Cévy se rozšiřují, srdeční tep se zrychluje, zvyšuje se tělesná teplota a tělo se začíná více potit, aby zabránilo přehřátí. Proto je také ostře kořeněné jídlo tolik oblíbené v oblastech, kde panuje horké klima.

V důsledku zvýšeného pocení, které pálivá sousta vyvolají, se totiž organismus příjemně ochladí. V chladných regionech naopak pomáhají chránit proti nachlazení a promrzlým končetinám.

Žhavé. U některých druhů koření je třeba dávat pozor na dávkování, abyste se místo příjemného zahřátí spíše nespálili.

Teplé

Asijská nauka pěti elementů zařazuje každou potravinu do jedné z pěti skupin: studené, osvěžující neboli chladivé, neutrální, teplé a horké neboli zahřívající. Jelikož je podle tradiční čínské medicíny i v oblasti stravování třeba jít zlatou střední cestu a hledat harmonii, doporučuje se nejvíce používat potraviny na škále teplé až neutrální nebo neutrální až chladivé. Horké a studené potraviny by měly přijít na řadu jen v případě, kdy je třeba vybalancovat nerovnováhu v těle, která může být způsobena například extrémními výkyvy teplot.

Také způsob přípravy jídla přitom hraje svou roli. K zahřívajícím pokrmům a potravinám patří kari, chilli, zázvor, pepř, plísňové sýry, skořice, jehněčí, zvěřina a všechna grilovaná masa. Dále obiloviny jako rýže, jáhly nebo špalda, která je sama o sobě neutrální, ale při opražení nebo vaření získává zahřívající účinky.

Z ovoce pak jde například o švestky, broskve, meruňky a granátová jablka. Ze zeleniny je to fenykl, batáty nebo dýně. Výčet může pokračovat rozinkami, kakaem, ořechy, ovčími a kozími sýry a parmezánem. K tomu se přidávají tučnější nebo uzené ryby a mořské plody.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na celou řadu koření a bylinek, například petrželku, bazalku, oregano, tymián, jalovec a skořici. Není tedy divu, že poslední zmiňovaná neodmyslitelně patří k vůni i chutím Vánoc.

Hřejivá. Polévka zahřeje naše tělo a pohladí nás po duši. I vědecké studie prokázaly, že oblíbený slepičí vývar má blahodárné účinky.

Studené

Chladivé – a pro sychravé zimní dny proto méně vhodné – jsou naopak jablka, hroznové víno, pomeranče, artyčoky, olivy, hlávkový salát, pampeliška, ředkvičky, avokádo, lilek, brokolice, chřest, špenát, cukety, kyselé zelí, ústřice, kešu ořechy, olivový, sezamový a slunečnicový olej, pšenice a ječmen, šlehačka, tofu, šalvěj a řeřicha. Mezi vyloženě studené potraviny pak patří rajčata, ananas, kiwi, citrony, jogurt, okurky, banány, mango, vodní meloun, bílý cukr, kaviár, krabí maso, řasy, sojová omáčka a sůl.

Obzvlášť nápoje, které bývají běžně konzumovány spíše studené a navíc ještě mají chladivé účinky – jako třeba pomerančový džus přímo z lednice – bychom proto měli podle tradiční čínské medicíny v zimě raději omezit, neboť příliš zatěžují náš zažívací systém. Ale i některé horké nápoje jako zelený čaj nebo různé bylinkové čaje, například mátový, lipový, heřmánkový nebo bezový, prý tělo spíše ochlazují. To samozřejmě neznamená, že bychom tyto potraviny měli v zimě zcela vyřadit ze svého jídelníčku. Jde jen o to, vykompenzovat je podle potřeby zahřívajícími potravinami.

Pokud se nemůžete nabažit špaget s rajčatovou omáčkou, které samy o sobě ochlazují, zkuste je „rozehřát“ pořádnou porcí parmezánu navrch. Kdo je zvyklý vymačkávat si do čaje citron, měl by sáhnout raději po zázvorovém než po osvěžujícím mátovém. Celkově by na stůl místo syrové stravy měly přijít spíše vařená, dušená a pečená jídla, která naše tělo pěkně zevnitř roztopí. Jako přílohu si pak můžete klidně dopřát i malý osvěžující salát, aniž byste se vystavovali riziku, že začnete mrznout.

Tip: Zeleninu konzumujte v chladných zimních měsících nejlépe vařenou v polévce, dušenou či grilovanou.

Polévka je grunt

Asi neznámějším a neoblíbenějším zahřívacím pokrmem je polévka. Už naše babičky ji v sychravých dnech nechávaly rády dlouze probublávat na plotně. Vždyť už jen samotná její vůně linoucí se z kuchyně dokáže vykouzlit útulnou atmosféru. A i v dnešní době patří zejména v chřipkovém období mezi osvědčené domácí prostředky právě silný slepičí nebo kuřecí vývar, který posiluje obranyschopnost organismu a pomůže nám postavit se znovu na nohy. Tento recept najdeme mimochodem zaznamenaný už ve spisech jednoho židovského učence z 12. století.

Dnes jsou blahodárné účinky této legendární zimní polévky dokonce vědecky doložené. Tým amerických vědců z univerzity v Nebrasce potvrdil, že čerstvá slepičí polévka skutečně působí proti infekcím horních cest dýchacích. A to tím, že brzdí aktivitu bílých krvinek, které se podílí na nachlazení. Které konkrétní látky však tyto pozitivní účinky způsobují, dosud ještě nebylo objasněno. Každopádně je jisté, že horká pára vycházející z talíře polévky zvlhčuje sliznice a usnadňuje odtékání hlenů.

A polévka jako taková samozřejmě představuje i zvýšený přísun tekutin, což je rovněž důležité pro náš imunitní systém. Kdo by chtěl její protizánětlivé a zahřívající účinky ještě zesílit, může v ní navíc povařit kousek zázvoru. Nebo chilli papričku či fenykl. Anebo to, co nám zrovna radí náš žaludek. Žádný strach, po okurce nebo kiwi určitě toužit nebude. Ví totiž moc dobře, co tělu prospěje.

Ideální zimní snídaně: číst dál

Optimální snídani pro chladná rána, která nás zahřeje, nastartuje a dodá energii na celé dopoledne, představuje například ovesná kaše s hruškami: Oloupejte hrušku a nakrájejte ji na kostičky. Poté smíchejte hrst ovesných vloček se špetkou soli, přidejte bobulky goji a vše zalijte vařící vodou. Následně přimíchejte i kousky hrušky, trochu rozinek, skořice nebo mletého hřebíčku a vše povařte na mírném plamenu asi 5 minut. Před podáváním zakápněte medem a případně dozdobte nasekanými vlašskými ořechy.

Zahřívací. Ovesné vločky a hrušky jsou ideální kombinací pro zimní snídani.

Přehled hřejivých a chladivých potravin