Jaké živiny potřebuje ženské tělo?

Každá fáze v životě žen, od puberty přes těhotenství až po menopauzu, si klade specifické nároky na zásobování těla důležitými látkami.

Ženy na rozdíl od mužů nad svými stravovacími návyky více přemýšlí. Do svého stravovacího plánu častěji řadí ovoce a zeleninu, a naopak omezují příjem masa a tučných, sladkých a vysoce kalorických potravin. A stále větší část se uchyluje k vegetariánské nebo veganské stravě. Především mladé dívky se často nechají unést rozšířeným ideálem krásy a pomocí stravy se mu snaží co nejvíce přiblížit. Více než polovina z nich již vícekrát držela nějakou dietu. Nejen při nich se však vystavují riziku podvýživy, při níž jejich tělo nebude dostávat dostatek všech potřebných látek.

Nehledě na specifická období, jakým jsou právě puberta, těhotenství nebo například menopauza, vyžaduje ženské tělo zvýšenou pozornost, co se vitamínů, minerálních látek a stopových prvků týká. Vzhledem k menstruaci, užívání antikoncepce a vícečetné zátěži v podobě skloubení mateřství s prací by ženy měly dbát na dostatečný příjem mikroživin. Dokonce i osvědčené trendy v oblasti výživy, jako intervalový půst, mohou vyžadovat odpovídající doplnění.

Zátěž již od puberty

Více než 85 procent všech dívek a žen nemá od 14. roku dostatečnou zásobu vitamínu D a kyseliny listové (vitamín B9). Během menstruace může klesnout hladina železa v krvi. Jeho nedostatek se dá jednoduše zjistit z krevních testů, například během preventivní zdravotní prohlídky. Typické obtíže během menstruace jako křeče, nevolnost, průjem a bolesti hlavy se mohou zmírnit díky zvýšenému příjmu hořčíku, vitamínu B, omega-3 mastných kyselin nebo kyseliny gama-linolenové.

Plánování rodiny je stále především ženskou doménou. Moderní antikoncepční přípravky obsahující estrogen, jako například pilulky, ale i preparáty s estrogenem pro zmírnění symptomů menopauzy ovlivňují zásobování těla mikroživinami. To platí zejména pro vitamíny B, vitamín C a hořčík. Stopový prvek zinek hraje důležitou roli při tvorbě hormonů a často bývá doporučován jako doplněk při problémech s pokožkou. Ne vždy však stačí jen vyvážená strava, aby tuto zvýšenou potřebu pokryla.

Touha po dítěti a těhotenství

Strava nastávající maminky výrazně ovlivňuje nejen průběh těhotenství, ale také vývoj zatím nenarozeného děťátka. Dnes již dokonce víme, že může ovlivňovat pozdější náchylnost potomka k alergiím. Z větší části dokáže zvýšenou potřebu látek během této fáze pokrýt příjem ovoce a zeleniny, avšak potřeba jednotlivých vitamínů a minerálů může během těhotenství narůst až o 100 procent. Někdy se proto k doplnění určitých živin vyplatí během těhotenství užívat doplňky stravy. K těm patří především kyselina listová, kterou by ženy měly přijímat již před plánovaným otěhotněním. Ke kyselině listové se přidávají často také jód a železo, vitamín B a D, hořčík a zinek.

Nenasycené omega-3 mastné kyseliny hrají důležitou roli nejen pro miminko. Má se za to, že jejich zvýšený příjem může zmírnit riziko předčasného porodu, pozdějších alergií dítěte i výskytu poporodního blues u matky. Těhotné by si proto měly alespoň dvakrát týdně dopřát mořskou rybu, například lososa, sledě nebo makrelu. Alternativou, popřípadě náhradou za mořské ryby mohou být rostlinné oleje z řepky, sóji, lněných semínek a vlašských ořechů nebo denní porce mandlí a vlašských ořechů. Jelikož mateřské mléko představuje pro miminko v každém ohledu nejideálnější potravu, doporučuje se, aby maminky své potomky kojily alespoň šest měsíců. V tomto období tak u ženy značně roste nejen výdej energie, takže příjem minerálních látek by se měl individuálně také zvýšit, stejně jako v těhotenství.

Hormonální změny během klimakteria

Menopauza se u žen může přihlásit už kolem 40. roku. V tu chvíli začne značně stoupat produkce estrogenu a progesteronu. Hormonální nerovnováha zvyšuje riziko osteoporózy i onemocnění oběhového systému. Kromě toho se ženy v tomto období často musí vypořádat s typickými návaly, únavou, změnou nálad, bolestí hlavy a suchými sliznicemi. Hladinu hormonů opět snadno ukáže laboratorní rozbor.

Zdravá strava, pohyb i hormonální podpora ve formě homeopatik nebo rostlinných léčiv podporují obnovu potřebné rovnováhy všech látek a tím i pomáhají zmírňovat projevy. Nejznámější rostlinné účinné látky představují izoflavony a lignany z červeného jetele a sóji, které údajně zmírňují typické problémy spjaté s přechodem a také mohou mít pozitivní vliv na hustotu kostí a hladinu tuků v krvi.

Nepodceňujte nedostatek železa

Poruchy spánku a soustředění, únava, změny nálad a dokonce deprese, to jsou jen některé ze symptomů ukazujících na nedostatek železa, kterým trpí 10 až 20 procent všech žen v plodných letech. Důvod spočívá nejčastěji v úbytku krve v důsledku menstruace stejně jako ve stravě a dietách chudých na železo. Často však tento problém zasahuje i seniorky, vytrvalostní sportovkyně, vegetariánky a ženy s chronickým onemocněním žaludku nebo střev. V těhotenství se nároky na železo ještě zvyšují, protože tělo musí vytvořit až o 40 procent krve více, aby dostatečně prokrvilo dělohu.

Léčebnou metodou nejčastěji bývá příjem tablet, ideálně společně s vitamínem C, ovocnou šťávou nebo plody obsahujícími kyselinu. Preparáty obsahující železo mohou někdy vyvolat vedlejší účinky jako zácpu nebo bolesti žaludku. U některých lidí se železo v tabletách nedokáže ve střevech dostatečně vstřebat. Přirozenou alternativou mohou být preparáty z listů kari, které jsou lépe stravitelné.

Význam vitamínu D

Dlouhou dobu byl význam vitamínu D vzhledem k jeho vlivu přikládán zejména posílení kostí a prevenci osteoporózy. Aktuální studie však ukazují, že tento vitamín má na naše zdraví mnohem větší vliv. Ve skutečnosti je vitamín D spíše hormonem než vitamínem. Receptory pro vitamín D se nacházejí prakticky v celém těle, přičemž nikoho nepřekvapí, že působí téměř na všechny tkáně a orgány. Vitamín D nepřispívá jen ke zdravým kostem, ale také reguluje imunitní systém.

Nedostatek vitamínu D vede kromě jiného ke zvýšené náchylnosti k infekčním onemocněním. Zejména během podzimních a zimních měsíců patří tento vitamín k nedostatkovému zboží, protože jednak slábne sluneční záření a celkové množství přímého slunečního světla je nižší.

Vnitřní anti aging

Koenzym Q10 a betakaroten

Koenzym Q10 chrání společně s vitamínem E a C buňky před vlivy okolního prostředí a předčasným stárnutím. Stejně tak vitamín A přispívá k ochraně pokožky a sliznic. Předstupeň vitamínu A betakaroten patří k oblíbeným doplňkům stravy.

Zinek

Zinek stimuluje buňky pokožky, podporuje růst vlasů a chrání před záněty. Tento stopový prvek bývá doporučován při problémech s vypadáváním vlasů, mastnou pletí a akné.

Křemík

Křemík tvoří důležitý stavební prvek pro kosti, chrupavky, pokožku, vlasy a nehty a pomáhá především při problémech se slabými vlasy, lámavými nehty, vypadáváním vlasů a problémech s pokožkou.

Omega-3 mastné kyseliny

Účinné zbraně proti zánětlivým projevům poškozujícím buňky, které vedou k předčasnému stárnutí pokožky, se nacházejí v tuku mořských ryb, lněném a konopném oleji i ve lněných a konopných semínkách.

Biotin

Vitamín B7 je vitamínem rozpustným ve vodě, částí B komplexu a důležitý je zejména pro zdravou pokožku, vlasy a nehty. Biotin můžeme přijmout například z jater, neloupané rýže, sójových bobů, žloutku, ovesných vloček, špenátu, čočky a ořechů.