Alkalické potraviny: Jsou smysluplné?

Alkalický prášek, alkalické kúry, alkalické koupele, a dokonce i alkalické ponožky jsou produkty vyhajpované na internetu.
Ano, uvědomělé stravování je opravdu důležité pro každého. Musíme ale všichni držet alkalický půst?

Jazyková vysvětlivka: Zásady neboli báze nebo alkálie

Stručně řečeno, acidobazická rovnováha reguluje pH v krvi. Stupnice hodnoty pH se pohybuje v rozmezí od 0 do 14. Hodnota nižší než 7 znamená kyselou hodnotu pH, hodnota vyšší než 7 znamená zásaditou nebo alkalickou hodnotu pH. Vyrovnaná acidobazická rovnováha odpovídá pH krve přibližně 7,4, je tedy mírně zásaditá.

Obecně platí, že kyseliny našemu tělu neškodí – dokonce je potřebujeme. Hodnota pH naší pokožky se naopak optimálně pohybuje kolem 4,5 až 5,5, tedy v kyselém rozmezí. Například v žaludku je také kyselé prostředí, které je důležité pro dostatečné trávení potravy.

Pravidelný alkalický půst obvykle nepotřebujeme. Zdravý organismus dokáže udržovat stálou hodnotu pH krve přibližně na 7,4 prostřednictvím ledvin a dalších pufračních systémů v těle. Přebytečné kyseliny a zásady vylučujeme ledvinami.

Ale: Každým rokem ztrácíme přibližně jedno procento kapacity ledvin. To znamená, že už nedokážeme vyloučit 100 % kyselin a tělo tak musí hledat zásady jinde, aby přebytečné kyseliny neutralizovalo. Ty si tělo získává z kostí.

Zdravé tělo navíc dokáže udržovat stálou hodnotu pH krve přibližně na 7,4 prostřednictvím ledvin a dalších pufračních systémů v těle, jako je dýchání. Přebytečné kyseliny (a také zásady) proto vylučujeme ledvinami.

Pokud dlouhodobě přijímáme ve stravě více kyselin než zásad, může to samozřejmě vést k překyselení nebo acidóze organismu – i když to se týká pouze starších lidí s metabolickými poruchami, jako jsou onemocnění ledvin nebo diabetici.

Při překyselení se v pojivové tkáni ukládá nadbytek kyselin. Nejhoršími důsledky přetrvávající překyselení jsou osteoporóza, masivní změny pojivové tkáně, které mohou zhoršovat bolest, nebo kardiovaskulární onemocnění. Ale ještě jednou: U zdravých lidí funguje kontrola prostřednictvím tělu vlastního pufrovacího systému velmi dobře, a i velké množství kyselin se vyloučí nebo vyrovná.

Mimochodem, skutečnost, že se hodnota pH dostává z rovnováhy, funguje i opačně. Pokud dlouhodobě jíme výhradně alkalické potraviny, může se hodnota pH v krvi převrátit a stát se silně zásaditou. To může mít stejně závažné následky jako překyselení. Nicméně k tomu dochází velmi zřídka.

Zásady se vyskytují téměř výhradně v zelenině a ovoci. Potraviny bohaté na bílkoviny, tedy maso a mléčné výrobky, ale také chléb, se v těle metabolizují kyselým způsobem. Mimochodem: Tuk a cukr jsou neutrální – ani zásadité, ani kyselé. Přesto existují dobré důvody, proč se cukru vyhýbat.

Obecně však platí, že jen proto, že se něco metabolizuje kysele, to není automaticky nezdravé. Například celozrnný chléb: Čím je zdravější, tím je kyselejší. Celozrnný chléb je tedy velmi zdravý a zároveň kyselý. Důležité je vyvážit kyselost, takže je lepší nedávat si sýr a šunku s celozrnným chlebem. Je lepší si k němu dát salát.

Důležité je také vědět, že ne každé jídlo musí být zásadité. Přebytek kyselin můžete také vyvážit například jedním nebo dvěma salátovými dny v týdnu.

Mezi zásadité potraviny patří: Zelenina, salát, brambory, sójové výrobky, mandle, kaštany, kysané zelí, ovoce, sušené ovoce, bylinky, koření, zeleninové a ovocné šťávy a bylinné čaje. Kyselé potraviny jsou: Maso, sýr, máslo, vejce, ryby, výrobky z bílé mouky, čočka, hrách, ledový čaj, limonády, alkohol.

Důležité: Odborníci nedoporučují dlouhodobě jíst pouze zásaditou stravu. Jak je patrné z výše uvedeného seznamu, ostatní důležité a zdravé potraviny pak zůstávají stranou.

Nebo jinak řečeno: Jako každá dieta, i čistě zásaditá dieta může tělo dlouhodobě ochuzovat o důležité živiny. Dlouhodobý alkalický půst se nedoporučuje, protože by důležité živiny mohly být dodávány v příliš malém množství. Je lepší jíst pestrou a zdravou stravu a alkohol, maso, cukr a mléko konzumovat jen s mírou.

Dlouhodobé alkalické kúry se tedy nedoporučují. Jednou až dvakrát ročně neuškodí provést dvou – až tříměsíční alkalickou kúru. Jednoduše proto, že kvůli našim západním stravovacím návykům je pravděpodobnost nadbytku kyselin velmi vysoká.

Důležitější, než přísná alkalická kúra je však trvale změnit svůj jídelníček tak, aby obsahoval více ovoce a zeleniny. Pokud se již stravujete vyváženě, tj. hodně ovoce a zeleniny, nemusíte se o svou acidobazickou rovnováhu příliš starat.

Strava veganů a vegetariánů je obvykle mnohem zásaditější než strava smíšená. Acidobazická rovnováha je tedy zde zřídkakdy problémem. Spíše by se mělo dbát na dostatečný příjem bílkovin.