Active Beauty
Evropské Vánoce: Jak slaví ostatní?

Evropské Vánoce: Jak slaví ostatní?

Na Vánoce se s druhými vždy o něco více sblížíme. Ale jak a kdy slaví Vánoce lidé v jiných zemích? Ačkoliv se katolické a pravoslavné Vánoce mohou trochu lišit, spojuje je mnoho věcí: Tou nejdůležitější je o svátcích rodina. A samozřejmě také dobré jídlo.

Christkind, badnjak i cesnica: Vánoce se v celé Evropě vyznačují řadou tradic a rituálů. Ať už přinese dárky Christkind nebo Jézuska, kteří bývají důležití zejména pro mladší členy rodiny, tím nejcennějším, čeho si o Vánocích vážíme v Česku i v dalších zemích Evropy, je společný čas strávený u slavnostně prostřeného stolu plného pochoutek.

Nejen o pravoslavných Vánocích

Kdy se slaví?

Štědrý večer oznamuje příchod oslav také v Rakousku, Slovinsku, na Slovensku, v Maďarsku a Chorvatsku. Slaví se především v kruhu rodiny u ozdobeného stromečku za doprovodu zpívání koled. V Bosně a Hercegovině bývají města tradičně vyzdobená až do února. Katolíci tam začínají slavit 25. prosince, vrcholem pravoslavných Vánoc je Silvestr a 7. ledna. Také v Srbsku slaví Štědrý den, který označují badnji dan, a je pro ně stejně důležitý jako následující den 7. ledna.

Tradice v ostatních zemích

V Srbsku hlava rodiny, většinou otec se svými syny, uřízne podle tradice v lese jedli, kterou donese domů. Obyvatelé měst však svůj vánoční stromek (badnjak) většinou zakoupí na vánočním trhu. Jednu z místností pokryjí Srbové slámou, pod niž schovávají sladkosti, ořechy a mince. Ženy mezitím připravují speciální chléb zvaný cesnica, do nějž ukryjí zlatou minci. Kdo ji najde, bude podle tradice celý příští rok přinášet do rodiny nejvíce peněz.

Ve Slovinsku hraje obzvláště důležitou roli v době Vánoc pečivo. Pečení sladkého a krásně zdobeného chleba poprtnik patří k nejstarším zvykům v zemi. Chléb symbolizuje touhu po zdraví. Dříve lidé tento chléb krmili také domácím zvířatům nebo ho zakopali na okraji pole, aby si zajistili bohatou úrodu. Ve všech regionech se také podává slavná specialita potica. Ta se vyrábí z několika druhů těsta a až s 80 druhy náplní, jako jsou vlašské ořechy, mandle, med či mák.

V Chorvatsku v některých domácnostech stále přetrvávají staré zvyky. Například když po celý vánoční den hoří v krbu čerstvá polínka, měla by rodině přinést štěstí.

Co se kde servíruje?

Bosna a Hercegovina: Celá rodina se sejde u stolu, na nějž by každý měl něco dát. Doslova nutností je přehršel sladkostí. Jedná se o nejrůznější ovocné koláče a sušenky. Čím více, tím lépe.

Srbsko: Během svátků servírují Srbové obvykle nakládanou zeleninu, pasulji (bílé fazole) a také zelné závitky zvané sarma.

Slovinsko: Ve všech regionech Slovinska se podává slavná specialita potica. Ta se vyrábí z několika druhů těsta a až s 80 druhy náplní, jako jsou vlašské ořechy, mandle, med či mák.

Chorvatsko: Po tradičním půstu na Štědrý den, kdy k večeři jedí většinou pouze tresku, chléb a fazolový či francouzský salát, si Chorvaté v dalších svátečních dnech užívají velkorysé hodování s jehněčí či krůtí pečení a zelnými závitky sarma.

Maďarsko: V Maďarsku se Vánoce nesou v duchu sladkostí. Vše začíná takzvaným komínovým koláčem (připomínajícím český trdelník) kürtőskalács. Jedná se o duté pečivo ze sladkého kynutého těsta, které najdete na každém vánočním trhu. Na Štědrý den pokračuje kulinářská tradice podáváním oblíbeného beigli, což je tradiční moučník připomínající štrůdl. Těsto se plní vlašskými ořechy nebo mákem a toto pečivo se většinou podává po tradiční rybí polévce a zelných závitcích.