Zazpívejte si s rodinou vánoční koledy

Každý rok je to stejné: Vánoční stromek září v plné síle, z kuchyně se line vůně smaženého kapra smíchaná se závanem cukroví a vánoční dárky už čekají jen na to, až je rozbalíme. Teď ještě rychle zazpívat koledu nebo nějakou vánoční píseň, Tichou noc známe snad všichni, ať máme další z tradic rychle za sebou a Vánoce mohou konečně začít! Postavíme se kolem stromku, abychom se při této slavnostní chvíli společně pokusili zazpívat alespoň jednu sloku písně.

Nežádoucí vícehlas sice může někomu znít nelibě, ale to nevadí. Protože pocit souznění nám udělá větší radost než přesně trefený tón. A už pouhá skutečnost, že pradědeček ještě zpívá s námi a nejmenší, dvouletý člen rodiny už se o to také pokouší, vhání všem do očí slzy štěstí. Andělské sbory znějí opravdu jinak, ale každý nemůže být anděl.

Zpívat může každý

Přitom šance na nebesky krásný zpěv mají v kolébce všichni stejné. Každý se totiž může naučit zpívat. Minimálně mají všichni stejné fyziologické předpoklady. Mnozí se však neodváží ani začít nebo to vzdají již po prvním falešném tónu. Jiní si vlastní zpěv spojují také s nepříjemným zážitkem z dětství, kdy z úst učitele nebo spolužáků slyšeli, že by raději zpívat neměli. Z toho pak pramení strach začít se zpěvu věnovat. Překonání tohoto strachu nebývá vždy právě jednoduché, ale rozhodně se vyplatí. Neboť zpěvem si nemusíme dělat radost jen o Vánocích, ale po celý rok.

Zpívání v nás probouzí radost, což působí pozitivně i na naše tělo, protože radost je důležitá pro zdraví. Některé pozitivní efekty na zdraví potvrdila také studie. Během jedné z nich zkoumali vědci sliny členů kostelního sboru během jedné ze zkoušek a zjistili, že při nácviku zpívání se ve slinách zvýšil počet imunoglobulinu A. Při jiné studii zase vyšlo najevo, že při zpěvu aktivuje tělo obranné mechanizmy. Při zpěvu totiž znatelně vzrůstá aktivita cytokinů, tedy skupiny proteinů, které regulují vznik buněk, tudíž se jedná o důležité látky při rakovinových onemocněních. A studie na univerzitě ve Švédsku zase ukázala, že srdeční frekvence se během zpívání u všech členů sboru stabilizuje a vzájemně podobá.

Zpěv zlepšuje dýchání

Zdravý efekt zpěvu souvisí ale také s dýcháním. Trénovaní pěvci se nenadechují hrudníkem, ale hluboce do břicha. Tím se stahuje bránice a plíce, takže vzduch má v hrudi spoustu místa. Uvolňuje se hrudní koš a posilují se svaly zad a oběhový systém. Současně dochází k většímu okysličení celého organizmu. Pozitivním následkem je, že profesionální zpěváci se cítí fit stejně jako maratonští běžci.

Při zpěvu zapojujeme mnohem více svalů, než by se mohlo zdát. Od dýchacích svalů přes četné svaly hrtanu. Dokonce i hlasivky jsou z velké části tvořeny svalovými vlákny. Nejen proto je nezbytné při každém zpívání používat správnou techniku, pravidelně trénovat a také si dopřát pravidelné pauzy. Nácvik správné techniky se doporučuje i laikům, kteří se chtějí vypořádat se svým zpěváckým traumatem a zazpívat si svou oblíbenou píseň s větším sebevědomím. Falešné tóny, které právě často odradí většinu netrénovaných zpěváků, bývají totiž následkem špatné techniky. Vznikají například tehdy, když zpěvák dobře neslyší, takže nemůže kontrolovat výšku svých tónů.

Další důvod pro nesoulad mezi hrdlem a ušima může spočívat v takzvaném špatném naprogramování mozku, sluchu a hlasu, které vzniká například tehdy, když si učitelé v mateřských školách s dětmi nehrají a nezpívají v tónu vhodném pro děti. Změnit se to však dá pomocí tréninku a cvičení sluchu docela snadno. Jen to trochu trvá. Kromě toho často také pokulhává opora hlasu, tedy správná technika dýchání, která v konečném důsledku vede k tomu, že vydaný tón zní podle představ. Ta vyžaduje použití více svalových skupin než pro běžné dýchání a je jedním ze základních předpokladů pro správné nasazení hlasu. Dýchání se proto při hodinách zpěvu trénuje stejně jako jisté posazení hlasu nebo tvorba vokálů.

Zpívání by nás mělo především těšit

K hezkému znění hlasu však přispívá také naše aktuální nálada. Jestliže se cítíme duševně vyrovnaní, údajně zní také náš hlas příjemněji. Ani nešťastné ptáče nemůže zpívat. Jaké štěstí, že zpívání navozuje dobrou náladu, která se šíří po celém těle a kmitání dovede až k duši. Již po 30 minutách zpěvu začne náš mozek produkovat zvýšené množství hormonů, které pozitivně ovlivňují náladu. Současně dochází k odbourávání stresového hormonu. Ještě větší pocit štěstí v nás vyvolává zpívání ve skupině. Trylkování společné písně ve sboru zvyšuje pocit blaha znatelně víc než sólo ve sprše. Podle oxfordské studie si dokonce lidé, kteří spolu zpívají, mezi sebou vytvoří pouto ještě rychleji než například při týmovém sportu.

Zpívání u vánočního stromečku tak může skutečně být spolehlivým garantem radostného večera v rodinném kruhu. A pokud se i přesto nedokážete falešným tónům vyhnout a při zpěvu vytváříte nechtěný druhý hlas, jednoduše ztlumte jeho intenzitu a sílu dávejte jen do těch tónů, u nichž jste si jistí, že je zazpíváte dobře. Stále vám to nezní jako andělský chór? Nevadí. Vždyť, kdo z nás může opravdu říct, jak to zní, když zpívají andělé?