Menu

Vnímáte, co jíte?

Jezte všemi smysly a změňte celkový přístup k jídlu i k sobě samým

Home » Životní styl » Vnímáte, co jíte? - 09.2017

Ukážeme vám, jak změnit stravovací návyky s důrazem na soustředěnost, smyslové vnímání a naslouchání vlastnímu tělu a tím změnit celkový přístup k jídlu i sobě samotným.

Miska se sušenkami vedle počítače, ze které stále bezmyšlenkovitě uzobáváme. Sáček chipsů, který jen tak mimochodem „vyluxujeme“ při sledování televize. Bageta zhltnutá u pracovního stolu místo pauzy na pořádný oběd. Ruku na srdce. Jak často podobné situace sami zažíváme?

Jídlo je naší základní biologickou potřebou, přesto mu však v hektickém koloběhu všedního dne často věnujeme pouze minimální pozornost. Během jídla se tak mnohdy věnujeme zároveň i dalším činnostem, jíme nekontrolovaně, nepozorně a nesoustředěně. Navíc v dnešní době informační přesycenosti nebývá vždy snadné rozhodnout se, co, kdy a kolik bychom toho vlastně měli sníst.

Tato zmiňovaná nedbalost při jídle může mít mnohé příčiny. Mnozí lidé si sami o sobě vytváří negativní obraz a kvůli nespokojenosti se svou postavou v sobě živí pocity studu a viny, které jim zabraňují v tom, aby si mohli jídlo skutečně vychutnat. Takové komplexy méněcennosti spojené s přehnanou sebekritikou bývají často hluboko zakořeněné, jelikož pramení již z dětství nebo raného dospívání. Především u žen totiž hraje v otázce sebehodnocení a sebeúcty důležitou roli vlastní zevnějšek, což bývá navíc ovlivňováno různými společenskými a mediálními tlaky, kterým bohužel podléhají dívky už od školního věku.

Zvyk je želená košile, ale lze jej změnit

Jsme zkrátka emocionální bytosti, takže naše pocity z velké části podmiňují naše chování. Zátěžové situace, kdy jsme vystavováni nadměrnému tlaku a stresu, tak mohou vést k nekontrolovanému přejídání. Čím častěji však podléháme tzv. emočnímu jedení, tedy kdy jíme ne proto, abychom utišili hlad, ale abychom vykompenzovali určité emoční napětí, tím silnější spojení mezi oběma faktory vzniká a zanechává své stopy v mozku.

Ten si tak zafixuje, že jako reakce na negativní pocity smutku nebo úzkosti následuje útěcha v podobě něčeho sladkého. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že v podobných situacích budeme v budoucnu reagovat stejným způsobem, jelikož bude mozek udílet tělu stejné pokyny. Jednoduše řečeno: Z opakovaného jednání se stává návyk.

Z takového začarovaného kruhu ale můžeme vystoupit, a to tím, že začneme pracovat na změně svých zvyklostí. Jde o to, přeprogramovat svůj mozek tak, aby na negativní pocity frustrace reagoval jiným způsobem. To samé platí i o negativních myšlenkách. Je zcela přirozené, že sami o sobě přemýšlíme sebekriticky, vnitřně řešíme svůj vzhled, postavu, neúspěšné pokusy zhubnout. Náš mozek však nedokáže rozlišovat mezi skutečností a našimi představami. Proto je třeba, abychom začali sami řídit směr, jakým se naše myšlenky ubírají a těm negativním nedovolili nás zbytečně ovlivňovat.

Za dalšího typického spouštěče pro nevědomé přejídání je považován stres. Mozkové struktury zodpovídající za systém odměn, naše pocity a stres jsou v úzkém kontaktu a neustále si vyměňují informace, čímž by se dala vysvětlit souvislost mezi stresem a zvýšenou chutí k jídlu. Mozek tak může zaměnit určité pocity za hlad, takže automaticky sáhneme po jídle. Stejný účinek mívá i stres, který vzniká jako důsledek našich starostí o svou postavu a váhu.

Vědomé stravování není dieta

A právě na tomto úzkém propojení mezi jídlem a naší psychikou je založený koncept vědomého stravování. Nemá to nic společného s dietami, počítáním kalorií, příkazy a zákazy. Diety často bývají lákavé právě tím, že nabízí určitá pravidla, vypracovaný systém, který za nás přebírá veškerá rozhodnutí týkající se oblasti výživy, čímž mnohé zdánlivě usnadňují. Dávají nám tak pocit, že máme své jídlo pod kontrolou. Nenaučí nás ale nic o našich individuálních stravovacích návycích. A už vůbec nic tom, jak by se daly změnit.

Jak také? Diety se soustředí pouze na vnější aspekty a zcela ignorují náš vnitřní život a signály našeho těla. Vědomé stravování se přitom zaměřuje právě na nevědomé aspekty týkající se našich stravovacích návyků. Jde o to, uvědomit si a ujasnit tělesné vjemy, myšlenky a pocity spojené s jídlem, abychom na ně mohli adekvátně reagovat. Když totiž víme, kdy, proč, kde a jak jíme, můžeme své stravování regulovat. Bez diety a bez zákazů. Ale zato s požitkem. Jídlo se pak stává radostí, smyslovým zážitkem, který pozitivně působí na naše tělo i duši.

Kdo jí bezmyšlenkovitě a nesoustředěně, spořádá toho často mnohem víc, než jeho tělo skutečně potřebuje.

Odborníci na výživu jsou přesvědčeni, že schopnost vědomého stravování je dána do vínku každému z nás. Malé děti se tak chovají zcela přirozeně. K jídlu přistupují s hravostí a zvědavostí, chtějí ho prozkoumat, vzít do ruky, očichat si ho a vychutnat. Nemají totiž ještě zažité stravovací koncepty a naučená pravidla jako my dospělí. Během jídla jsou tak do této činnosti zcela ponořené. A mají z ní radost. Mnohé poruchy příjmu potravy vznikají později právě následkem různých přísných předpisů a zákazů.

V roli všímavého pozorovatele

Co to tedy ale vlastně znamená stravovat se uvědoměle? Jde především o vědomé zaměření pozornosti na vnímání svých pocitů, myšlenek, fyzických projevů a reakcí. A to aniž bychom přitom něco hodnotili, kritizovali nebo odsuzovali. Nesnažíme se nic nutně měnit nebo zlepšovat. Pouze sami sebe pozorujeme a soustředíme se na přítomný okamžik – tady a teď. Učíme se nenechat se smést přívalem emocí a myšlenek, ale naopak tuto vlnu zkrotit a ovládat. Tedy získat kontrolu nad jídlem i svými pocity.

Základním předpokladem je zapojit do toho všechny smysly, tedy nejen chuť, ale i zrak, čich a hmat. Mnohé informace nám jinak unikají a ochuzujeme se o požitek a uspokojení, které jsou s jídlem spojené. Smysly nám pomáhají osvojit si nový přístup k jídlu, ale i k vlastnímu tělu a sobě samým. Vědecké studie dokonce ukazují, že větší pozornost při jídle vede i nižšímu příjmu kalorií. Kdo zvolí uvědomělý postoj k jídlu, změní k němu zároveň i svůj vztah.

Další zásada spočívá v cíleném naslouchání svému tělu. To k nám vysílá cenné informace potřebné k tomu, abychom rozpoznali, zda se jedná o skutečný nebo jen emoční hlad. Náš organismus dokáže daleko přesněji než jakákoli aplikace na počítání kalorií stanovit aktuální spotřebu energie, jelikož neustále vyhodnocuje údaje z krve, zažívacího traktu a tukové tkáně. V případě nedostatku energie pak vyvolá pocit hladu, který v průběhu jídla slábne a pomalu přechází v pocit nasycení. Kdo se řídí pouze vnějšími předpisy a podle tabulek si striktně počítá kalorie, odnaučí se vnímat tyto užitečné signály vlastního těla.

Třetí zásada uvědomělého stravování nakonec zní: Vychutnávejte si jídlo všemi smysly. Pozorně vnímejte a zkoumejte chutě, vůně, barvy, tvary i konzistenci jídla. Vědomě žvýkejte a polykejte. Jídlo nehltejte, ale mezi jednotlivými sousty dělejte krátké pauzy. Nejde přitom  o množství jídla, ale o pozornost, kterou jeho příjmu věnujete.

Začněte krok za krokem

I v případě vědomého stravování platí, že cvičení dělá mistra. A vyžaduje tedy pravidelný trénink. Pokud však zůstaneme trpěliví a vytrvalí, postupně, krůček po krůčku se nám podaří znovu citelně vnímat pocity hladu a nasycení. Naučíme se více si všímat řeči svého těla, porozumíme nevědomému propojení mezi našimi emocionální potřebami a příjmem potravy. Poznáme, co naše tělo potřebuje a co potřebujeme ke své spokojenosti. A snáze tak pochopíme a akceptujeme sami sebe. Staneme se zkrátka odborníky na své stravovací návyky.

A právě v tom spočívá ta největší překážka. Při vědomém způsobu stravování se toho dozvíme hodně o sobě samotných, což může být někdy překvapující a možná i ne úplně příjemné. Odborníci proto radí, pustit se do takové změny společně s kamarádkou nebo se přidat k nějaké skupině, abyste se mohli vzájemně podporovat a vyměňovat si dojmy a zkušenosti. Doporučují přistupovat k celé věci s hravostí, zvědavostí a zápalem, avšak bez přílišných očekávání. Pokud se vám to podaří, získáte pozitivnější a zdravější přístup nejen k jídlu, ale i k vlastnímu já.

Tip: Ve dvou se to lépe táhne. Začněte s partnerem nebo se skupinou přátel a zpříjemněte si jeden den v týdnu společnou večeří.

Shrňme si to

Proč tolik lidí nevnímá, co jí?
Negativní pocity mohou vést k přejídání. Pokud opakovaně zaháníte negativní pocity dortíkem, mozek si to vezme za své a jakmile vás příště popadnou chmury, automaticky vám začne našeptávat, ať si dáte něco dobrého. Protože minule jste ho přece naučili, že po smutku či stresu přijde jídlo.

Co je vědomé jezení a jak se odlišuje od diety?
Diety nám usnadňují rozhodování o jídle, ale nenaučí nás nic o našich jídelních zvyklostech. Vědomé stravování není dieta. Na rozdíl od diety se totiž nezabývá vnějšími, ale vnitřními aspekty. Ve středu zájmu stojí uvědomění si signálů vlastního těla: myšlenek a pocitů během jídla, aby se stravování opět stalo něčím, co vás těší.

Jak funguje vědomé stravování?
Zaprvé: Vnímejte všemi smysly a žijte teď a tady. To vede nejen k tomu, že lépe poznáte své tělo, ale dle studií také k nižšímu kalorickému příjmu.
Zadruhé: Naslouchejte svému tělu. Neustále vám dává informace, zda máte opravdu hlad, nebo jste jen „emocionálně hladoví“.
Zatřetí: Vychutnávejte a užívejte si všechny pocity.

Nahoru
Pro optimální zobrazení webové stránky používáme cookies. Tyto soubory můžete ve svém prohlížeči kdykoli deaktivovat.OK