Active Beauty
Hrdý otec

Hrdý otec

Když se muž dozví, že se stane otcem, většinou jej v prvních okamžicích popadne panika a v hlavě mu vyvstane plno otázek. Zvládnu se o to malé postarat? Budu pro své dítě dobrým příkladem? Pozitivní zprávou je, že role otce se dá naučit. Důležitým předpokladem je, aby muž hodil strach z chyb za hlavu.

Popis pracovní pozice „otec“ může v dnešní době zahrnovat mnoho rolí: živitel, rádce, ochránce, nejlepší přítel. Anebo také všechny najednou. Vždy to tak však nebylo. Být otcem znamenalo během předchozích staletí především zastávat ve svém domě roli šéfa. Ačkoliv se v rodině téměř na ničem nepodíleli, v hierarchii stáli muži na nejvyšším stupínku a zároveň neviditelně v pozadí. Ale především byli nedotknutelní.

„Teprve v šedesátých letech se do mysli mužů začala vkrádat myšlenka, že by se mohli stát integrovanou součástí rodiny a nést za své potomky nejen existenční, ale také emoční zodpovědnost,“ píše dánský skupinový a rodinný terapeut Jesper Juul ve své knize Vůdce smečky. Najít sám sebe v této nové roli nebylo pro muže tehdy vůbec jednoduché, protože neexistoval žádný vzor moderního otce. Zpočátku proto otcové logicky víceméně napodobovali matky. Až později si uvědomili, že si musí vybudovat vlastní obraz této role. A postupem času začali vnímat vztah se svými dětmi jako cennou hodnotu.

Harmonické soužití s dítětem

V minulých desetiletích se událo na poli rovnoprávnosti, vztahů, výchovy a rodičovství hodně změn. I přes to, že by se mohlo zdát, že co obnáší role a význam matek, už je odpradávna vytesáno v kamenech. Jelikož tak důležitý proces, jakým je vývoj dítěte během prvních let jeho života, platil po dlouhé roky za čistě ženské privilegium.

Oproti tomu roli otce si museli muži postupem času sami definovat. Jesper Juul radí, aby si každý muž vybojoval svou roli otce sám a vymezil si potřebný prostor. Vytvořit si vlastní emoční propojení se svým dítětem se podaří pouze tehdy, když s ním bude otec trávit co možná nejvíce času. A také pouze ve dvou, bez manželky. „Na rozdíl od matky svého dítěte jsi ty jako otec absolutním amatérem,“ říká Juul, „jediná cesta, kterou lze vyrovnat tento rozdíl, vede přes domluvu s tvou ženou. Dohodni se s ní, aby tě nechávala s tvým dítětem samotného.“

Udělejte si reálný obraz

Taková zkušenost je na jednu stranu nenahraditelná, ale zároveň znepokojující, protože teprve v tu chvíli otec pocítí, co to znamená být v daný okamžik jediný zodpovědný za domácnost a být svému dítěti k dispozici nepřetržitě 24 hodin v kuse. Právě tyto momenty mu ale umožní vytvořit si reálný obraz soužití se svým potomkem a rozvinout si speciální radarový systém, který mají matky údajně již od porodu.

Otcové zkrátka potřebují projít se svou ratolestí přes konflikty, bolesti, nemoci, ale také sdílet zážitky, prožívat s ní úspěchy, hrát si a dovádět, aby si vytvořili ten správný vztah.

Autentičnost vyhrává

Ale ještě důležitější než tohle všechno je dát dítěti šanci, aby našlo také cestu samo k sobě, a zároveň mu umožnit zjistit, kdo vlastně je. Jinak řečeno: být autentický. Naučte se to přímo od svého dítka. Vždyť právě naši nejmenší si na nic nehrají a zcela bez zábran ukazují své upřímné emoce. A tímto vzbuzují také ve svých rodičích pocity, které oni do té doby zřejmě vůbec neznali. Autentičnost tak podle Jaspera znamená vyjadřovat své myšlenky, pocity a hodnoty, se kterými se člověk ztotožňuje.

Jesper Juul

„Být jako otec autentický je to nejlepší, co můžeš udělat, vnímej, jak na tebe tvé dítě reaguje, abys jeho reakce dokázal přetavit do láskyplného chování a soužití.“

Žádný muž jako otec z nebe nespadl. A je naprosto v pořádku zprvu opatrně našlapovat jako amatér. Ti, kdo přistupují ke svému dítěti zcela upřímně a autenticky, totiž nevědomky rozvíjí svou vlastní osobnost. Hnací silou při těchto pokusech a omylech jsou nakonec opět děti. Protože jen díky jejich bezpodmínečné lásce se z mužů stávají opravdoví otcové.

Důležití spoluhráči

Také vědci se o význam otcovství velmi zajímají. Na vídeňské univerzitě provedli ve spolupráci s dalšími vysokými školami výzkum. Součástí týmu byl také psycholog a trojnásobný otec Felix Deichmann. I on si uvědomuje, že být otcem je velká výzva. A to především od té doby, co se začaly stírat hranice mezi tradičními rolemi v rodině. Každý muž se s tím vyrovnává jinak.

Podle Deichmanna existují především tací, kteří se chtějí do procesu výchovy přirozeně začlenit. Což je jedině dobře, neboť otcové mají velký vliv na emoční nastavení dětí. „Náš výzkum odhalil, že co se emocí týče, hrají otcové prim, protože často tráví se svými dětmi čas nejrůznějším dováděním a kreativním hraním, které bývá odvážnější, než do jakého se pouští matky. Čím intenzivnější a divočejší tyto zážitky dětí jsou, tím pozitivněji působí.“

Kvalita stráveného času poráží kvantitu

Jelikož ve většině rodin figurují otcové stále jako hlavní živitelé, tráví se svými dětmi logicky méně času než matky. Stále více společností však v dnešní době již nabízí možnost práce na kratší pracovní úvazek. Ohledně času, který otcové věnují svým ratolestem, by se měli soustředit více na kvalitu než kvantitu. „Ze zkušenosti můžeme konstatovat, že přes týden příliš pracující otcové tráví se svými dětmi celé víkendy. Což funguje jako dostatečný kompenzační mechanizmus,“ vysvětluje Deichmann.

Zároveň musí otcové při výchově často bojovat také se svými manželkami. Dokud jsou s dětmi sami, umí si poradit. Ale ve chvíli, kdy se sejde celá rodina, je potřeba, aby se oba rodiče naučili synchronizovat své výchovné metody a požadavky, jinak se nevyhnou nepříjemným a nežádoucím konfrontacím přímo před očima dětí. Pokud nějaká rozepře přece jen nastane, pomáhá odpradávna osvědčená metoda: vše si v klidu vyříkat a domluvit se na postupu do budoucna.

Otcovství jako zdroj pozitivní energie

Strach z budoucnosti vyvstává v hlavách mužů už ve chvíli, kdy zjistí, že je jejich partnerka těhotná. Pokud však k otcovství od začátku přistoupí jako k obohacení, postupně v nich otcovský cit přirozeně naroste a narození dítěte už je jen radostí. Po vyčerpávajících dnech potom působí večery strávené s dítkem jako zdroj pozitivní energie vyrovnávající každodenní stresové situace.