Active Beauty
Pravidla na hřišti: Milí rodiče, tohle byste měli vědět

Pravidla na hřišti: Milí rodiče, tohle byste měli vědět

Mezi hádajícími se dětmi a vystresovanými rodiči by člověk občas jen těžko hledal idylku. Co v takových chvílích pomáhá? Hlavně zůstat v klidu. Tyto další tipy vám pomohou užít si s dětmi klidné odpoledne na hřišti. Děti se na hřiště většinou velmi těší. Avšak ne vždy probíhá tamní zábava tak růžově, jak jsme si představovali. Rodiče se občas musí obrnit trpělivostí a klidem. Jak zvládnout následující typické situace na dětském hřišti?

Tyto situace z dětského hřiště znají všichni rodiče

Hádky: Jak se zachovat, když se děti dohadují?

Pravidlo číslo jedna neplatí pouze na hřišti, ale obecně: Když se děti hádají, nezasahujte do jejich sporu okamžitě. Hádání je normální a dává dětem dobrou příležitost pro sociální rozvoj. Alespoň tehdy, když se děti naučí vyřešit situaci samostatně. Samozřejmě, že čím jsou starší a zkušenější, tím lépe to funguje. Ale učení začíná velmi brzy a dospělí by měli do sporu zasáhnout až tehdy, když vidí, že děti nejsou schopné najít řešení samy, nebo hrozí, že dojde k velkému konfliktu.

Houpačka je obsazená: Kdo je na řadě?

Nikoho nebaví čekat, ale i děti se to musí naučit. Fronta na houpačku skýtá skvělou příležitost, jak natrénovat trpělivost. Když si však po chvíli všimnete, že vaše dítko se stále nedostalo na řadu, můžete mu poradit, ať se pokusí domluvit s tím, kdo houpačku obsadil. Často stačí slušně poprosit a děti se vystřídají. Jestliže i po opakované prosbě odmítá některé dítě houpačku opustit a pustit na ni další děti, pomůže přátelská prosba z úst dospělého. A pokud ani ta nezabere, pak existují dvě možnosti: Požádejte o pomoc rodiče daného dítěte nebo tomu svému ukažte jinou skvělou alternativu k hraní. Zda by měl chytřejší nakonec ustoupit nebo naopak prokázat svou schopnost prosadit se, záleží vždy na situaci a osobním přístupu k výchově.

Moje dítě strká do ostatních

Strkání, kopání a jakákoliv jiná forma násilí je tabu. To je jasné. Ale jak by se měl rodič zachovat, když jeho vlastní dítě nedokáže ovládnout svůj vztek a kontrolovat se? Zaprvé platí to samé jako vždy: Zůstaňte v klidu. Umět se ovládat patří k procesu učení se a vývoje, který vždy nefunguje na první pokus. Zadruhé: Zakročte a svému dítěti vysvětlete, proč by se takto nemělo chovat. V ideálním případě se vám podaří zapojit do usmíření obě děti. Nemá smysl dělat ze situace velkou aféru. Detailní a objektivní objasnění sporu totiž není zejména u malých dětí často ještě možné. Rodiče by měli zůstat věcní, struční a zdůraznit, že násilí nic neřeší.

Ostatní rodiče se míchají mezi děti

Děti se příliš rozdováděly, zlobí se jedno na druhé nebo se hádají, ale z vašeho pohledu není nutné zasahovat. Ostatní rodiče to mohou vidět jinak. Pokud se do hádky, v níž figuruje i vaše dítě, zapojí rodiče druhého dítěte, pak je nevyhnutelná i vaše účast. Jako vždy zůstaňte klidní, objektivní a přátelští. Situace se často rychle zklidní, když požádáte ostatní rodiče, abyste společně našli řešení, a pokud to není možné, požádejte je, ať nevychovávají vaše dítě. V každém případě by v takové situaci potomek neměl zůstat sám, při jednání s jinými dospělými totiž potřebuje podporu – vaši.

Zlé pohledy: Milí rodiče, zůstaňte v klidu

Na dětském hřišti však nestojí společenské výzvy pouze před těmi nejmenšími. Dokonce i jako maminka nebo tatínek se můžete na pískovišti dostat do svízelné situace. Někteří rodiče mají potřebu míchat se do výchovy druhých. Ať už slovně („Nebuďte na něj tak přísná. Pár sušenek ještě žádnému dítěti neublížilo.“), nebo pasivně prostřednictvím pohledů, mračení se či šuškání si. A pak se občas dostaví také vlastní myšlenky vyvolávající otázky typu: Jsem dobrý rodič, i když jsem ve spěchu místo plnohodnotné, zdravé svačinky vzal jen tyčinku? Jindy má zase člověk chuť zkrátka jen sedět na lavičce, místo aby se aktivně zapojil do hry dítěte. Máme pro vás potěšující zprávu: Ano, i v tomto případě jste dobrá matka nebo dobrý otec. Proč? Jelikož se nenecháte pobláznit ostatními a zůstáváte sami sebou. Dokonalí přesně takoví, jací jste. Stejně jako vaše dítě.