Menu

Otužování posiluje imunitu i psychiku

Stále více lidí otužuje své tělo v ledové vodě. Je tato metoda opravdu zdravá?

Home » Životní styl » Otužování posiluje imunitu i psychiku - 09.2020

Obliba otužování narůstá. Stoupá počet otužilců, kteří se noří do ledové vody, ideálně někde v přírodě. Někteří však začínají svůj den v ledové vaně na zahradě. Patří k nim i extrémní sportovec z Nizozemska Wim Hof, který v krátkých šortkách zdolal Mount Everest nebo v nich běhá maraton severně od polárního kruhu – a který také velice rád stojí bezmála dvě hodiny až po krk v ledové vodě.

Jím vynalezená tzv. Wim Hofova metoda spočívá ve speciálních dechových cvičeních a pravidelném koupání nebo minimálně ponořování do studené vody. Tato činnost údajně stimuluje imunitu, posiluje člověka mentálně a navozuje v něm tělesně příjemné pocity. Někteří příznivci dokonce chtějí pomocí otužování dostat pod kontrolu své ataky úzkosti.

Otužování má tradici

Myšlenka udělat něco dobrého pro své tělo prostřednictvím ponoření se do studené vody není nikterak nová. Dokonce i spisovatel Johann Wolfgang von Goethe si v zimě vysekal díru do ledu, aby si užil koupel v ledové vodě. Také Karel Veliký prý patřil k vášnivým plavcům v ledové vodě. Zimní koupání patří v Rusku k tradici. A Germáni nořili novorozence do ledových vln, aby  je připravili na tuhou severskou zimu.

Sebastian Kneipp, legendární otužilec, je považován za otce otužování. Tento bavorský kněz, který se proslavil jako hydroterapeut a přírodovědec, se začal v zimě na přelomu let 1879/80 třikrát týdně potápět do ledového Dunaje, aby se vyléčil z tuberkulózy v pokročilém stádiu. Poté si oblékl šaty, aniž by se osušil, a rychle se vrátil zpět do postele, aby se tělo mohlo dodatečně potit a odpočívat. Nemoc se mu podařilo opravdu překonat. Někteří však poukazují na to, že Kneipp se koupal příliš krátce. Tato opatření nejsou obecně příliš doporučována, pozitivních účinků lze dosáhnout i při méně násilných aktivitách.

Pozitivní vliv ledové vody

Pozitivní efekt mokrého otužování je v současnosti již vědecky doložený. Podle jedné nizozemské studie mají lidé, kteří při sprchování přepnou na studenou vodu, menší pravděpodobnost, že onemocní. Účastníci průzkumu, kteří po teplé sprše přepnuli alespoň na 30 vteřin na studenou vodu, prodělali o 29 % méně dní s onemocněním než milovníci pouze teplého sprchování. Studie se zúčastnily tři tisíce lidí, takže výsledek už má jistou váhu.

Z vědeckého zkoumání víme, že lidské tělo oplývá neuvěřitelně přesně pracujícím obranným systémem, který má za úkol udržovat konstantní tělesnou teplotu. To je zvlášť důležité pro náš vysoce specializovaný organizmus a všechny funkce látkové výměny. Chladný podnět tuto rovnováhu masivně naruší. Výsledkem je zrychlení krevního oběhu, aby se postižené oblasti opět prohřály. Pravidelné otužování studenou vodou trénuje reakci, kterou řídí vegetativní nervový systém. Tělo se při tom učí zpracovat studený stimul stále lépe a rychleji. Takový regulační trénink vegetativního nervového systému má celkově velmi pozitivní účinek. Posiluje imunitní systém, pomáhá snižovat stres, trénuje oběhový systém a snižuje citlivost vůči chladu.

Začněte krůček po krůčku

Přesto lékaři varují, že lidé by ihned neměli začít s ledovou sprchou. Zejména ti, kteří na chlad nejsou zvyklí nebo jsou vůči němu obzvláště citliví. Mnohem přirozenější je začít nejprve mírnými opatřeními, jako jsou například střídavé koupele nebo střídání teploty vody během sprchování, a to s obojím především v oblasti rukou a nohou. Tyto partie disponují relativně malým množstvím receptorů chladu, proto na nich nevnímáme studenou vodu tak intenzivně. Po chvíli si na ni tělo zvykne a teprve poté lze přikročit k další, intenzivnější aplikaci.

Všem, které láká chladná voda, se doporučuje začít krůček po krůčku. To platí i pro odvážlivce, kteří se plánují ihned vydat do studené vody nejen ve sprše, ale i někde v přírodě. Je důležité, abyste se na otužování nevrhli z nuly na sto, ale nejprve prozkoumali, jak vaše tělo na chlad reaguje. Začněte nohama, poté ponořte i zbytek těla a jako poslední přichází na řadu hlava – a během toho vnímejte, jak se cítíte. Dávejte na sebe pozor a raději se otužujte častěji a kratší dobu, než abyste tělo ihned trápili dlouho.

K vodě byste se také neměli vydávat sami. Ideální je chodit ve dvou, přičemž jeden jde do vody a druhý ho ze břehu kontroluje. Také si s sebou můžete vzít plovací bójku, i když nepoplavete daleko od břehu. Díky ní vás mohou ostatní vidět a poznat, že ve vodě plavete dobrovolně. Někteří kolemjdoucí by si totiž mohli myslet, že se topíte, a jali by se vás zachraňovat.

Nahoru
OKDalší informace