Menu

Otevřeně o menstruaci

S železnou pravidelností

Home » Životní styl » Otevřeně o menstruaci - 04.2019

Téma menstruace provází ženy po většinu jejich života, ne vždy bez problémů. Nejen proto bychom se měli přestat bát sejmout z tohoto tématu obleček jménem tabu.

Když Miriam poprvé nastaly její dny, byl to pro ni opravdový šok. Především nevěděla, s kým by o tom měla mluvit. Dokonce i její matka jí jen vtiskla do ruky dvě vložky a vzbudila v ní pocit, že se jedná o něco, co by si měla prožít sama v soukromí.

Dnes už mluví Miriam o své periodě zcela otevřeně. Především před svými bratry se snaží toto téma otevřít. Doufá totiž, že tím pomůže změnit jejich pohled na menstruaci a že až oni budou mít jednou přítelkyni a své dcery, dokáží s nimi o pravidelných bolestech a dalších nepříjemnostech mluvit. „Přála bych si, aby žádná dívka už nemusela zažít ten pocit, že menstruace je cosi tajného, s čím se musí vypořádat sama,“ říká Miriam.

Stále více žen mluví o svých dnech otevřeně jako nikdy před tím. Ale díky mnoha aktivistkám, které především online probírají menstruaci zcela bez obav, se toto téma dostává tam, kam patří, a to do oblasti naprosté normálnosti. Neboť čím více dívek a žen se dozví, jak odlišně může menstruace u jednotlivých žen probíhat, tím lépe.

Například Miriam tvrdí, že díky používání menstruačního kalíšku ještě lépe poznala své tělo. „Od té doby, co používám menstruační kalíšek, jsem se toho naučila spoustu o krvi, která každý měsíc odejde z mého těla,“ vypráví. „Když člověk své tělo opravdu zná, cítí se v něm mnohem lépe.“ Fakt, že takovéto zkušenosti mohou pomoci i ostatním ženám, potvrzují i lékaři. Ze svých zkušeností uvádí, že některé ženy mají prý dokonce pocit, že při používání kalíšku posilují své pánevní dno, což napomáhá mírnit pravidelné silné křeče.

Když bolest přesahuje únosné meze

Od 14 let měla Sofie vždy zhruba už týden před menstruací silné bolesti a křeče, při nichž nebyla schopna vykonávat ani každodenní činnosti. Jelikož ji velmi silné bolesti ochromovaly i při stolici, vzdala se během své periody veškerého jídla. Uplynuly čtyři roky, Sofie vystřídala dva gynekology, nespočet léků proti bolesti, ale i nadále musela žít bez diagnózy a se silnými bolestmi.

Dokonce i když jednoho dne zkolabovala a odvezla ji sanitka do nemocnice, označili ji lékaři za přecitlivělou. Až po pátrání na vlastní pěst narazila na téma endometriózy. Nezhoubného, avšak chronického onemocnění, během něhož neodejdou z těla určité částečky sliznice, ale dostanou se do dutiny břišní, kde se mohou uchytit na dalších orgánech. A skutečně, po několika vyšetřeních potvrdili lékaři Sofii endometriózu. Od té doby, co Sofie pravidelně polyká léky, přestaly ji nesnesitelné bolesti trápit a přeje si, aby se toto onemocnění dostalo do povědomí co nejširšího okolí. „Jen kvůli tomu, že tehdy u nás nebyla tahle nemoc dostatečně známá, jsem pět let zbytečně trpěla velkými bolestmi,“ svěřuje se Sofie.

A co po těhotenství?

Jeden a půl roku se Daniela pokoušela otěhotnět a když se to konečně povedlo, byla doslova přešťastná. Dva měsíce po narození miminka se k ní opět dostavila menstruace, avšak úplně jinak, než ji doposud znala. „Najednou jsem krvácela mnohem více než před těhotenstvím,“ vypráví, „a moje perioda trvala pět dní místo předešlých tří.“ Podle gynekologů se perioda po porodu ustálí teprve zhruba po půl roce, ale může vypadat zcela jinak než před otěhotněním. Po porodu začala Daniela používat kondom místo pilulek a naučila se naslouchat vlastnímu tělu.

Rote und weiße Figuren aus Papier

Nahoru a dolů

Blanka onemocněla v pubertě anorexií, v důsledku které během krátké doby rapidně zhubla. To mělo samozřejmě vliv i na její menstruaci. Celé tři roky Blanka nemenstruovala. Když potom opět přibrala na normální váhu a začala menstruovat, měla smíšené pocity. „Na jednu stranu jsem byla samozřejmě ráda, že mám zase své dny a jsem zdravá. Ale na druhé straně to pro mě bylo znamením, že jsem zase dostatečně tlustá na to, abych to dostala.“

V 19 letech musela kvůli poruše srážlivosti krve začít brát pilulky. V 22 letech je vysadila a od té doby se její hormonální hladina zklidnila a Blanka opět pravidelně menstruuje.

Vliv psychiky

Laura měla menstruaci během třech let třikrát, po rozvodu rodičů už vůbec. V 16 letech se proto rozhodla navštívit gynekoložku. Obecně se doporučuje, že pokud dívka nedostane první menstruaci do 16 let nebo se u ní neobjeví déle než tři měsíce, měla by to raději zkonzultovat s lékařem.

U Laury diagnostikovala lékařka syndrom polycystických ovarií (PCO syndrom), kdy v důsledku hormonální nerovnováhy kromě jiného vynechává nebo zcela absentuje menstruace a také se mohou objevit problémy s nadváhou a nadměrnou produkcí ochlupení po celém těle. Aby se Lauřino tělo naučilo s hormony správně zacházet, musela je Laura přijímat ve formě tablet. Spolu s práškem se dostavila také perioda, avšak s tímto hormonálním příjmem se Laura nikdy necítila nijak zvlášť dobře. Všechny alternativy ale zůstaly vždy bez výsledku, Laura menstruovala jen tehdy, když brala léky.

Loni v létě si otevřeně popovídala se svou matkou o věcech, které ji v souvislosti s rozvodem rodičů velmi trápily. Když se u ní potom navzdory pilulce objevilo dvakrát mezi periodou krvácení, podstoupila další vyšetření, které ukázalo, že Laura žádným PCO syndromem netrpí. Vysadila léky a o dva měsíce později dostala po sedmi letech svou první, zcela přirozenou menstruaci.

Sami lékaři uznávají, že PCO syndrom bývá často u pacientek diagnostikován, aniž by u nich někdo provedl dostatečné kompletní vyšetření. Psychické zatížení a jeho následky tak zůstává často nerozpoznané, ačkoliv má svůj vliv právě i na menstruaci. Jak naše duše ovlivňuje produkci hormonů ještě není detailně prozkoumané, ale stres přímo ovlivňuje část mozku, která vytváří hormony regulující menstruační cyklus. Především u žen, které mají tak jako tak nepravidelnou menstruaci, může stres zapříčinit její vynechání.

Menstruace je zkrátka pro každou ženu absolutně individuální téma, které s sebou občas přináší nejrůznější komplikace. Kromě důkladné lékařské prohlídky nám potom zbývá především jediné – o svých problémech mluvit, sdílet své zkušenosti a vzájemně si vyměňovat poznatky. Protože často se v našem okolí nachází spoustu spolutrpitelek, se kterými si můžeme o svých problémech popovídat, díky čemuž se nám uleví.

Nahoru
OKDalší informace