Menu

Naučte se milovat sami sebe

Aneb pro bychom se konečně měli přestat podceňovat

Home » Životní styl » Naučte se milovat sami sebe - 11.2019

Kdo zaplatí moderní ženě všechny účty, sestaví nábytek do obýváku, pomůže jí z každé šlamastyky, mistrovsky vyšvihne její milované jídlo a v nouzi jí vždy podá kapesník? Správně: ona sama. Neustále se setkáváme s ženami, které vždy vypadají jako ze škatulky, jsou úspěšné v práci, zvládají starost o domácnost, láskyplně vychovávají své potomky, ve volném čase běhají maraton a na konci dne si nikdy neklepají na rameno se slovy: „To jsi zvládla skvěle!“ Místo toho stojí před zrcadlem a mračí se na sebe, protože se jim na nose udělal pupínek. A že jim zase trochu povyrostly hýždě. O vráskách kolem očí nemluvě.

Jsem ošklivá

Tento fenomén se šíří celým světem. V rámci jedné britské studie dostala stovka žen rozdílného věku na jeden týden speciální počítadlo. Kdykoliv o sobě začaly smýšlet negativně, měly stisknout tlačítko. Děsivý výsledek ukázal, že zúčastněné zmáčkly přístroj průměrně 36x za den. V jiné studii profesorka psychologie srovnávala ženy a muže během simulovaných pracovních pohovorů. Čím lépe v nich obstáli, tím se muži považovali za úspěšnější. Naopak u žen nebyl tento jev téměř vůbec zřetelný a i nadále o sobě pochybovaly. Zdá se, že ani dvojí zátěž v podobě profesních povinností a zároveň starosti o rodinu tomu nepomáhá. Vědci z holandské univerzity během jednoho průzkumu, kterého se zúčastnilo 85.000 žen, dokázali, že s mateřstvím u žen dokonce klesá vědomí vlastní hodnoty. Důvod by mohl být prostý: Matky zkrátka touží být perfektní. Na jednu stranu chtějí udělat co nejvíce pro blaho svých dětí, na druhou stranu se snaží zavděčit společnosti a očekávání všech kolem.

Ženy jsou společenské bytosti. Nevnímají se pouze jako jednotlivci, ale také v kontextu ostatních lidí. Přijímají názory lidí, kteří je obklopují. Neustále se srovnávají se svým okolím. Soustředí se na detaily. Všechny tyto vlastnosti poskládaly mozaiku, v rámci níž na sobě ženské pokolení neustále objevuje chyby.

Avšak právě koncentrace na vlastní nedostatečnost stojí ženám v cestě k získání sebedůvěry. Jestliže se neustále soustředí na své slabé stránky a sunou je ve své mysli do popředí, logicky klesá jejich sebevědomí. Neustálým zdůrazňováním chyb se přitom ale následně staví do špatného světla i svému okolí.

Na mně nezáleží

Ženy si s sebou do dospělosti nosí také mnoho základních pojetí z dětství, jako „Nezasloužím si to, nestojím na za to.“ Když se k tomu přidá všudypřítomný obraz vždy „dokonalých“ žen, zejména na sociálních sítích, vznikne přímo sžíravý koktejl. Přitom úplně zapomínají, že všichni lidé veřejně ukazují pouze zlomek sami ze sebe, většinou samozřejmě ten hezčí. Pak se může snadno stát, že okolí na ně nahlíží jako na mnohem úspěšnější a šťastnější, než oni doopravdy jsou. K dalším zabijákům sebevědomí patří také neustálá touha žen být všemi vnímaná jako dokonalá bytost. To vede k tomu, že se podřizují a stávají se do jisté míry závislé na názoru druhých.

Jenže stejně jako u ostatních závislostí může mít i tahle fatální následky. Kdokoliv se bez přestání kritizuje a neumí se v mnoha ohledech pochválit, upadne postupem času k permanentnímu podhodnocování, které může vést k depresím, poruchám příjmu potraviny nebo somatickým poruchám. Jediná cesta z tohoto začarovaného kruhu vede přes oproštění se od závislosti na názoru druhých a schopnosti pochválit sebe sama.

Miluji se

 

Jedněm zní láska k sobě samým jako egocentrické heslo narcisů, jiní ji vnímají jako starodávnou pravdu. Jenže sebeláska není narcistická ani samozřejmá. Naopak, jedná se o umění proměnit pomocí energetické metamorfózy strachy v lásku. Sebeláska je hlubokým poznáním, že vždy jsme byli dokonalí a dokonalými se staneme i ve své věčnosti. Abychom takového poznání však byli schopní dosáhnout, musíme nejprve změnit vlastní pohled. Milování sebe sama není schopnost, se kterou by se ti šťastnější z nás narodili a jiným by zůstalo tohle štěstí geneticky zapovězeno. Naopak, bazíruje na nejrůznějších faktorech jako socializace, dovednosti, vztahy, vzhled nebo zaměstnání. Uvědomte si, ve kterém z těchto odvětví jste se sebou spokojení, dejte to do středu svého zájmu a poté se pokuste po malých krůčcích postupně přidávat i všechno ostatní.

Modely, které se vám zdají dokonalé, nechte za sebou. Raději se ptejte, nakolik je například realistické všechno dokonale zorganizovat, aniž by trpěla jiná oblast?A má to pro vás vůbec opravdu takovou cenu? Stejně tak vám může pomoci začít se vnímat jako individuum. Každého člověka tvoří určitá souhra osobnosti, schopností a zkušeností, která jej činí jedinečným. S tímto vědomím se nám může lépe podařit prominout si určité nedostatky nebo chyby, a i přes jejich uvědomění se nepřestat milovat.

Samochvála voní

Také skládání si komplimentů může být dobrým prostředkem, který vám pomůže přesunout pozornost od nedostatků k vlastním přednostem. Bohužel ale často slýcháme ono známé sousloví o samochvále. Přitom většina z nás by získání trochy vlastního uznání u ostatních tolerovala. Koncentrujte se na různé aspekty svého života nebo těla, se kterými jste spokojení, a říkejte si: „Děkuji, že jsem/mám…“ Nebo si pište určitý druh deníku, do něhož každý den zaznamenáte tři body o sobě, na které jste hrdí.

A když vás žádné nenapadnou? Pak stačí jediný pohled na vyřízené e-maily nebo běžeckou aplikaci. Všude nás obklopují naše vlastní činy, na které můžeme být hrdí a za něž se můžeme pochválit. Jaké by to bylo například s větami „Gratuluji, dobrá práce!“ nebo „Miluji se.“?

Nahoru
OKDalší informace