Menu

Na zelené vlně

Ponořte se do zázračného lesního moře

Home » Inspirace » Na zelené vlně - 07.2018

Při bloumání lesem musíme jen jedno: být. O zbytek už se postarají stromy. Ponořte se s námi do zelených moří a poznejte trend shinrin-yoku.

Šustění listí, praskání větviček a švitoření ptáků. Nos nasaje svěží lesní vůni kombinovanou se sladkými květy a plody. Procházka zeleným houštím uprostřed lesa působí na naše smysly jako zázrak. Nezáleží na tom, s jakými pocity do lesa vstupujete. S každým krokem pod mohutnými korunami stromů z vás spadne všechen stres i napětí. Oči se uvolní a srdce uklidní. Z lesa vyjdete dobře naladění a vyrovnaní. To, co naši předkové zcela instinktivně věděli již před mnoha lety, nyní hlásají také vědci: Les nám dělá dobře na duši i na těle. Dokonce velmi dobře.

Při pohybu v lesním moři se posiluje imunitní systém, klesá krevní tlak stejně jako hladina krevního cukru, srdeční pulz se zklidňuje a stresové hormony odplavují. Děkovat za to můžeme především terpenům. Tyto bioaktivní substance, které se získávají z jehličnanů, najdeme například v éterických rostlinných olejích. Jejich signály přijímají nejen ostatní rostliny, ale také lidé. Jinak řečeno, stromy nekomunikují pouze mezi sebou, ale promlouvají i s naším tělem, konkrétně s naším imunitním systémem.

Pozitivní účinky lesů nemusíme čerpat pouze za prahem vlastních dveří. Po celé Evropě se rozprostírá mnoho zelených oáz, které nám otevírají svou náruč a poskytnou nám útočiště. Přinejmenším jednu třetinu zemského povrchu totiž tvoří lesy. V Evropské unii je to dokonce 42 %.

Vědomé a pozorné toulky zeleným mořem se dnes označují jako koupání v lese. V Japonsku se pro tento způsob relaxace vžil pojem shinrin-yoku. Takzvané „vdechování zdravé lesní atmosféry“ se tam praktikuje již dlouhá léta. Pokud toužíte po nalezení vnitřního klidu, možná byste měli vyzkoušet místo plavání v moři koupání v lese. Prozkoumejte tajemné lesy východní a jižní Evropy a nechte se unášet zelenou vlnou klidu a pohody.

BUCH TIPP Shinrin-yoku

V posledních letech se onemocnění spojená se stresem stala globálním společenským problémem. Dnešní svět vyvolává u lidí nadměrnou stimulaci a stres, v důsledku toho je lidské tělo náchylnější k onemocněním. Proto nás nepřekvapuje, že se pozornost vrací k shinrin-yoku jako k příkladu přirozeného a nízkonákladového způsobu, jak tento problém zmírnit.

Kniha Shinrin-yoku: lesní terapie pro zdraví a relaxaci – inspirujte se Japonskem od profesora Yoshifumi Miyazaki vás provede tajemstvím stále oblíbenější lesní terapie. Vydalo nakladatelství Grada.

Slovinsko

Odpočinek v kraji medvědů, to je Slovinsko. 55 % povrchu Slovinska pokrývají lesy. Pouhou hodinu jízdy od rušného hlavního města Ljubljana se rozprostírá zelený vápencový kras. Vodou podemletá vápencová krajina poskytuje domov rozmanité flóře i mnoha druhům zvěře. Horské hřebeny, údolí i lesy se pyšní v celé své kráse, kam jen oko dohlédne. V pralesních oblastech zde žije mezi 40 až 500 medvědů hnědých. Nikde v Evropě nenajdeme více jedinců tohoto druhu medvěda.

Náš tip: Šest kilometrů dlouhé jeskyně Škocjan patřící do světového dědictví UNESCO si zamilujete.

Itálie

Itálie neznamená pouze moře s přilehlými plážemi. Staří, vzrostlí, stromoví velikáni tvoří srdce italského národního parku Sila v Kalábrii na jihu Itálie. V centru této přísně chráněné přírodní rezervace trůní až 40 metrů vysoké borovice černé.

Všechny mají na hrbu stáří již 350 let, ale některé mají za sebou už 500 let života. Jejich silné větve porostly lišejníky, které se drží především na stinných a vlhkých částech stromů. Na podzim vyčnívají zelené koruny borovic mezi žlutavými buky a dávají na odiv svou majestátnost.

Náš tip: Nadýchat se čerstvého vzduchu a načerpat nové vědomosti můžete na naučné stezce v lese Fossiata. V informačním centru Cupone se dozvíte zajímavosti o symbióze mezi těmito borovicemi a lišejníky.

Rumunsko

Starodávné stromy plné tajemství, ticha občas přerušeného datlím klepáním a jemné světlo pronikající korunami, to jsou Karpaty. Lesy z buků a smrků obklopují vrcholky pohoří Piatra-Craiului na okraji Transylvánie. V lesích rumunských Karpat nalezla svůj domov třetina všech vlků a lišek z celé Evropy.

Zdá se, jako by se tu zastavil čas. Lesy křižují malé lučiny a vesničky. Zboží i lidi sem dopravují koně, většina domorodců je soběstačná a pastýři tu putují se svými stády po pastvinách.

Náš tip: Prožijte ekologickou dovolenou v pastýřské osadě Măgura. Ve vile Hermani vám naservírují zeleninu z vlastní zahrádky a můžete se vydat na některou z exkurzí do přírody.

Polsko a Slovensko

Jedle, kam jen oko dohlédne. Vysoké Tatry mezi Polskem a Slovenskem patří se svými 26 vrcholy vyššími než 2.500 metrů k nejmenším pohořím na světě. Téměř 100 kilometrů rozlehlý národní park zdobí v údolích temně zelené jedle, ve středu miliony smrků a vrcholy pokrývají velmi odolné zakrslé borovice. Jedinečné podnebí s 2.000 hodinami slunečního svitu ročně láká spoustu milovníků přírody a turistů. Z města Zakopané vás vyveze nejstarší kabinková lanovka v Evropě na 1.985 metrů vysoký polský vrchol Kasprowy Wierch, odkud se vám naskytne dechberoucí pohled na okolní lesy.

Pokud se rozhodnete podniknout cestu do slovenských lesních oáz, určitě neopomeňte také Vesnický skanzen Vydrovská dolina. Tato obdivuhodná zhruba 140 ha rozlehlá přírodní památka se nachází v samotném srdci Slovenska v lesnatých Veporských vrchách. Tříkilometrový Chodník lesního času vás provede přibližně 75 zastávkami, na kterých vás seznámí s významem lesů pro náš život, ale také se dozvíte, co musíme udělat, abychom lesy chránili a uchovali je i pro příští generace.

Rakousko

Téměř polovina země našich jižních sousedů je porostlá lesy, ve kterých se tyčí kolem 3,4 miliard stromů. Hlavní slovo přitom mají jehličnany, listnaté stromy zabírají zhruba pětinu. V Rakousku roste 65 rozmanitých druhů stromů, přičemž jim vévodí smrky. V 48 přírodních, třech biosférických a šesti národních parcích jsou místní lesy obzvláště chráněné. Nejvíce jich najdete v národních parcích Donau-Auen, Thayatal a Kalkalpen.

Nejvíce stromů osidluje spolkovou zemi Štýrsko. Lesní bohatství zde začíná lučními lesy na jihu a končí modřínovými a borovicovými lesy ve výšce 2.000 metrů nad mořem. Pokud se rozhodnete navštívit rakouské lesy, vydejte se po pěší turistické trase, která vede od Leopoldsteiner See až po Geißstallwald. Velmi oblíbená je také výletní hora Stoderzinken, jejíž západní stráň tvoří prales Brandner Urwald.

Každopádně hojně jsou zalesněny také Korutany a salzburský Lungau. A pozor, ani hlavní město našich sousedů není pouze zastavěno domy. Pětina plochy Vídně se totiž sestává z lesa.

Malá lesní abeceda

Bříza
Břízu snadno rozeznáme na první pohled podle její bílo-černé kůry. Už Germáni věděli o léčivých účincích březové kůry. Také dneska lidé s revma a dnou popíjejí březové čaje.

Buk
Buk lesní patří k nejrozšířenějšímu listnatému stromu v České republice. Využívá se hlavně na výrobu nábytku a parketových podlah. Jeho listí se na podzim zbarvuje především do červenooranžových tónů.

Dub
Dub patří do čeledi bukovitých. Zatímco listy s dlouhým řapíkem pocházejí z dubu zimního, ty z dubu letního nemají řapík téměř žádný. Toto listí je oblíbenou pochoutkou zvířat, ale také výtvarnou pomůckou mnoha dětí.

Jasan
Listy jasanů sestávají z jednoho řapíku, z nějž vyrůstá zpravidla jedenáct malých lístků, ale tento počet variuje mezi devíti až patnácti. Nálev z jasanových listů podporuje činnost ledvin a podporuje vylučování soli z ledvin.

Javor
Tento strom si oblíbily kvůli jeho plodům především malé děti. Jeho dvounažky si totiž nasazují na nos jako skřipec. A jejich zubaté listy se na podzim zbarvují do nápadně žlutých a červených barev.

Jilm
Jilmy existují již miliony let a mohou se dožívat i více než 500 let. V posledních 100 letech ohrožuje jilmy zejména bělokaz jilmový, který na ně přenáší houbové onemocnění.

Kaštan
Kaštanovník setý nebo jílovec maďal? Oba druhy mají něco do sebe. Zatímco kaštanovník setý plodí lahodnou pochoutku, jírovec maďal nám zase poskytuje skvělé plody pro kutění a vyrábění postaviček apod.

Lípa
Lidé odnedávna vzhlíží k lípám hlavně díky jejich mohutným korunám. Ty poskytují stín, takže se lípy často vysazují na otevřených prostranstvích, kde se setkávají lidé. V mnoha malých i větších vískách dominují lípy návsi. A své uplatnění nachází v podobě čaje proti horečce také lipové listí a květy.

Olše
Olše jsou jediným listnatým stromem, na kterém vyrůstají malé šišky. Díky jejich voděvzdornosti je lidé dříve používali na výrobu studní a vodovodního potrubí.

Osika
Osiky patří do rodu topolů. Pořekadlo, že se někdo třese jako osika, je opravdu trefné, protože osikové listí se kvůli velmi tenkému řapíku pohybuje již při docela slabém vánku.

Topol
Žádný jiný zdejší strom neroste tak rychle jako topol. Právě proto se často používá k výrobě papíru a zároveň se vysazuje v alejích.

Vrba
O vrbě je všeobecně známo, že velmi rychle roste. Její listy jsou dlouhé a úzké. Vrbové dřevo je měkké a pružné, díky čemuž ho lidé již od antických dob využívají na pletení košů a dalšího proutěného zboží.

Lesy, které léčí duši

V obklopení modřínů

Louky s mnohačetnými modříny v náhorní rovině Mieminger v Tyrolsku jsou chráněným přírodním územím a o zdejší zeleň pečují rolníci ručně. Na pozvolných, kopcovitých lukách mezi modříny vykvétají rozmanité byliny, které slouží jako potrava pro pasoucí se dobytek. Jedná se o opravdové přírodní bohatství, které se dodnes nesetkalo s žádnými hnojivy. Prohlídky pro turisty tu nabízí rodinný hotel Stern.

Masáž v korunách stromů

Hornorakouský Almtal se stal první lesní lázeňskou destinací v Rakousku. Můžete zde navštívit lesní hospůdku, koupat se v potůčku mezi vonícími borovicemi nebo si užít masáž v korunách stromů. Během tohoto odpočinku vás budou doprovázet lesní odborníci, od kterých se dozvíte mnoho zajímavostí.

Přirozená lesní esence

V doprovodu diplomovaných lesních plavčíků mohou všichni dychtiví po odpočinku proplouvat a vdechovat lesní vůně v hornorakouském Mühlviertelu.

V divočině

Celá polovina nedotčené lesní oblasti Dürrenstein na jihu Dolního Rakouska patří od roku 2017 ke světovému dědictví UNESCO. Bijícím srdcem této oázy je Rothwald, poslední větší zbytek divokého pralesa alpského oblouku. Kvůli ochraně přírody se tu reguluje počet návštěvníků, takže na exkurzi se objednejte dopředu.

Pralesní tajemství

Staletý salzburský prales Rauris je známý díky svým úchvatným temným bažinám, zříceným smrkům a borovicím limbám, mechovým porostům a mýtinám. Na prohlídku s průvodcem se můžete vydat v létě každé pondělí.

Územím staletých javorů

Více než 2.000 javorů v Großer Ahornboden již přes 500 let každý podzim zbarví své listy do žhnoucích červených odstínů. Naučná stezka vás zavede až k romantickému Eng Alm. Avšak tuto přírodní nádheru můžete obdivovat pouze v doprovodu zkušeného průvodce přírodními parky.

Tanec po vrcholcích stromů

Uprostřed Sauwaldu v hornorakouském Kopfingu se nachází přírodní zážitková stezka, vyrobená zcela ze dřeva. Stezka korunami stromů dlouhá 2,5 kilometru se line z jehličnatého do smíšeného lesa. Přespěte ve stromovém hotelu a nadýchejte se lesního vzduchu do zásoby.

Nahoru
OKDalší informace