Menu

Mimo komfortní zónu

Víš ještě, jaké to je, začít něco nového?

Home » Životní styl » Mimo komfortní zónu - 02.2020

V zásadě jsme od narození všichni dobrodruzi. Protože kdybychom už jako malé děti nebyli zvídaví a odvážní, stále bychom i ve věku čtyřiceti let lezli po čtyřech. I k prvnímu samostatnému postavení na nohy a prvním krůčkům bez držení je zapotřebí určitá dávka odvahy. A odvážnými krůčky pokračujeme v životě i nadále. Jednoho dne musíme zkusit jet na kole bez přídavných koleček, skočit svou první šipku do vody, o prvním obloučku na lyžích nemluvě.

Vůbec nezáleží na tom, abychom od začátku byli v dané disciplíně dokonalí, ale aby nám přinášela radost. Jako děti si to dobře uvědomujeme, v dospělosti na to však často zapomínáme. Většinou za to mohou vysoká očekávání, která na sebe sami klademe. A především ti z nás, kteří toho v životě již hodně dokázali, se paradoxně vyhýbají tomu, aby se opět postavili na startovní čáru a nějakou aktivitu začali na začátečnické úrovni. Přitom právě z předešlých úspěchů a zkušeností
by měli oplývat dostatkem sebevědomí, aby se nebáli neznámý terén prozkoumat.

Všichni bychom se měli rozpomenout na ten blažený pocit, který nás zachvátil, když jsme poprvé vyzkoušeli něco nového, a zároveň bychom při tom měli omezit svůj perfekcionizmus. Naštěstí existují jednoduchá cvičení, která nám pomohou probudit kdesi hluboko dřímající, přirozenou odvahu.

Těšte se na své chyby

Vydat se na taneční kurz, vyzkoušet taekwondo nebo poprvé navštívit lekci jógy nezní nijak nebezpečně. Přesto se mnozí lidé nechají pohltit obavami, že se před ostatními zesměšní, a dané činnosti ani nedají šanci. Přitom právě počáteční nevědomost je nejlepším východiskem, jak se něco od základů naučit, a ve třídě začátečníků rozhodně působí sympatičtěji než mezi věčnými zlepšovateli. Nejjednodušším způsobem, jak se přestat bát kritických postřehů ostatních, je aktivně vyzvat dané lidi ke zpětné vazbě.

Trénujte sval odvahy

Kdo by se necítil nervózně stejně jako jedenáctiletý školák při referátu, když má představit svou myšlenku na nový projekt před skupinkou odborníků. Nejlepším lékem na tuto trému je, když si svůj přednes vyzkoušíte nanečisto před jiným publikem.

Ideálním posluchačem je v tomto případě dobrý přítel, avšak pro začátek stačí odprezentovat svůj výstup i kočce nebo například, stejně jako tehdy, starému dobrému plyšákovi. I samotný nácvik zvýší váš klid. Odvaha je jako sval a dá se každou chvíli cvičit.

Příležitostí k tomu máme každý den plno. Můžeme například oslovit neznámého spolucestujícího v autobuse nebo někomu ze svého okolí, kdo si to již dlouho zaslouží, složit nějaký kompliment. Vždy je mnohem jednodušší stát v roli chváleného než sám někoho pochválit, nebo dokonce snášet kritiku od druhých.

Anebo si na sebe konečně oblékneme to výstřední tričko, které jsme si koupili již dávno, ale dosud jsme nenašli odvahu v něm vyjít mezi lidi. S každým odvážným krůčkem totiž vzroste naše sebedůvěra. Přesně v duchu myšlenky, že odvaha vede k odvaze.

Umění říci ne

Konečně jste dospěli do stádia, kdy se odvážíte pustit se do něčeho nového, ale neustále se objevují jiné věci, které je potřeba vyřešit jako první? I zde je zapotřebí odvaha. Nebojte se a jednoduše odpovězte, že tentokrát máte zkrátka již jiné plány. Naučit se to můžete i jiným způsobem. Například když té milé prodavačce v obchodu rovnou řeknete, že tričko, které vám nutí k vyzkoušení, se vám zkrátka opravdu nelíbí, namísto toho, abyste s ním poslušně zapluli do kabinky.

Anebo řekněte kolegovi, který vás tento týden již potřetí žádá o laskavost, že tentokrát zkrátka opravdu nemáte chuť být v práci místo něj déle.

Veďte si svůj deník odvahy

 

Nejlepším lékem na nedostatek odvahy jsou vlastní vzpomínky. Nic vám totiž nedodá více motivace, než když si vyvoláte vzpomínky na předchozí situace, v nichž jste odvážně překonali překážky – včetně úspěšného pocitu, který jste cítili na konci. A abyste si bez námahy mohli tyto úspěchy vyvolat kdykoliv, pomáhá si všechny události, při nichž jste jednali odvážně, zapisovat. Bude vás to motivovat k dalším činům.

Naučte se bojový pokřik

Bojovníci karate nedají dopustit na svůj bojový pokřik nazývaný kiai nebo budo. Ten má upozornit na nadcházející akci, ale také slouží jako motivace. Důležitou roli při něm hraje dýchání, neboť křik by měl vycházet z břicha. Svůj bojový pokřik si nacvičte někde, kde svým hlukem nebudete nikoho rušit, ve sprše, na louce nebo na rockovém koncertě při dunění hudby.

Skoncujte s rutinou

Změna je opakem rutiny. A kdo ji chce, musí upustit od ostatního. I v tomto případě platí, že trénink dělá mistra. Nejlépe můžete začít tím, že vždy na chvilku přerušíte své typické denní smyčky. Ráno vstát v sedm, posnídat chléb se šunkou, vyčistit si zuby, pročíst novinky na sociálních sítích, obléct se, v osm sednout do auta a tři čtvrtě hodiny stát v dopravní zácpě – co se po tolika letech každodenního opakování zdá, jako by to snad bylo předurčené osudem, jde dělat i jinak. Co se stane, když vstanete ve tři čtvrtě na sedm? Nebo když místo auta dojedete do práce na kole či autobusem? Možná vám pak zbyde více času na snídani a vy si místo chleba připravíte omeletu, a ještě stihnete ranní rozcvičku.

Ale co když patříte k těm, kteří potřebují určitý řád a rituály pro svůj pocit jistoty? Pak si i ze samotné změny udělejte rutinu. Jednou týdně zkuste uvařit nový pokrm, jednou v měsíci se vydejte poznat nové místo a minimálně třikrát za rok pozvěte k sobě domů nové lidi.

Čerpejte motivaci

Samozřejmě se s tímhle vším nemusíte potýkat sami. V hudbě, filmech nebo knihách najdete velké množství nápomocné inspirace. Ženská odvaha a síla doslova tryská například z aktuálního alba Eve od raperky Rapsody.

Pochybnosti o sobě samém pomáhají mírnit také barvy nebo vůně. Sebevědomí posiluje aroma citronové trávy, bergamotu, růže nebo vavřínu. Optimisticky vás nabudí žlutá barva. Ve žlutém outfitu se odvážněji vrhnete přes kdejakou překážku. A červená zase posílí vaši sílu pro rozhodování. Z třešňové pohovky se vám bude kvůli cvičení vstávat o něco snadněji.

dnešní době, kdy internet doslova přetéká nejrůznějšími fóry a skupinami, by neměl být žádný problém nalézt parťáky, se kterými se budete na své cestě podporovat. Někomu stačí jeden, jiný zase upřednostní diskuzi ve skupině. Můžete vzájemně sdílet své plány, problémy a nakonec podnikat i různé akce ve volném čase.

A hlavně se nenechte odradit prvotními neúspěchy. Přešlapy zkrátka do našeho života patří, můžeme se z nich poučit. Je přirozené, že až budete na dovolené, tak se vám opravdu nebude chtít každé ráno vstávat a jít si zacvičit, jako to běžně děláte doma. Důležitější je, abyste na nově nabytou radost z pohybu nezanevřeli i v běžném životě, až budete už zase zpět ve svém každodenním procesu. Toto se netýká pouze pohybu, ale jakékoliv změny, kterou jste vnesli do svého života. Jedno klopýtnutí nebo pauza zkrátka nejsou důvodem k ukončení nebo zahození dosavadních kroků.

Nahoru
OKDalší informace