Active Beauty
Island: Ostrov magických bytostí

Island: Ostrov magických bytostí

Ve filmu Hráč od Roberta Altmana vypráví tajemná Islanďanka June Gudmundsdottir o své rodné vlasti. Aby zmátli případné dobyvatele, pojmenovali předci June malý zelený ostrov jako ledovou zemi, zatímco sousední velký ledový ostrov nazývali zelenou zemí. Ve skutečnosti je to právě naopak. Větší část Grónska je nehostinná a pokrytá ledem, zatímco Island se pyšní zelení a tolika přírodními krásami jako snad žádné jiné místo na zemi: aktivní sopky, blyštivé ledovce, bujaré vodopády, tryskající gejzíry, lávové krajiny i liduprázdné oblasti.

Island oplývá tajemstvími a hádankami, které bychom nenašli jinde na světě a které činí tuto zemi tak půvabnou. Nebo snad znáte nějaký jiný stát, ve kterém zasedá oficiální třináctičlenná komise, která se zabývá existencí víl, elfů, trollů, gnómů a jiných bytostí? Například v roce 2014 po dvou letech zkoumání tato komise potvrdila, že v jezeře Lagarfljót skutečně žije příšera Lagarfljótsormurinn, která měří zřejmě 90 metrů a její tělo pokrývají nehezké hrboly. Předtím odvysílala islandská televize video nedaleko žijícího farmáře, ve kterém farmář natočil cosi pohybujícího se jako had. A podle časopisu Iceland Review se hlásí stále více lidí, kteří viděli jakéhosi draka, a to jak plavat v jezeře, tak i plazit se po zemi.

Existence nadpřirozených bytostí není na Islandu otázkou víry, ale téměř přírodním zákonem. Studie na univerzitě v Reykjavíku ukázala, že téměř dvě třetiny Islanďanů opravdu věří v existenci tajuplných živoucích bytostí. Velká část tamních obyvatel dokonce přísahá, že už je někdy zachránila nějaká pohádková bytost.

Proto asi nikoho nepřekvapí, že Island má dokonce svého elfského zmocněnce. Erla Stefansdottir ve své knize kompletně zmapovala své potřebné know-how. Tato vitální důchodkyně navštívila nespočet míst, na kterých bydlí elfové a gnómové, a nakreslila pro turisty detailní mapy. Čas od času se dokonce angažuje na stavebním úřadu, aby ještě před zahájením stavby odsouhlasila projekt a vyloučila tak, že budova bude narušovat životní prostor elfů a podobně.

Realističtí kritici v tom vidí jen jakýsi zoufalý pokus. Jenže skutečnost je taková, že Islanďané se občas opravdu postaví do cesty buldozeru, aby elfy ochránili. Stalo se tak při výstavbě dálnice mezi poloostrovem Alftanes a předměstím Reykjavíku Gardabaer. Silnice by totiž narušila domov nadpřirozených bytostí a elfský kostel, takže aktivisté si vynutili zastavení stavby, aby měli elfové čas se přesunout jinam. Také není výjimkou, že se upravují plány na výstavbu silnic, aby elfy nikdo nerušil.

V elfské škole

Přírodní duchové Islandu žijí se svými tajemnými obyvateli ve starých kamenných formacích. Své o tom ví také Magnús Skarphédinsson. Tento odborník tu po elfech, vílách, skřítcích a trollech pátrá již dlouhá desetiletí a sesbíral 12.000 svědectví z celého světa. Od roku 1995 organizuje skupinové výlety na tajná místa, kde by ve skalách, kamenech a kopcích měly údajně žít mystické postavy.

Magnús věří, že právě geograficky izolovaná poloha pomohla k tomu, že na Islandu zůstaly legendy tak dlouho naživu. V jím založené škole Álfaskólin v Reykjavíku se studenti mohou dozvědět spoustu zajímavostí o všech těchto neviditelných postavách. Studijní plán zahrnuje 13 různých typů elfů, tři druhy víl a rozdíl mezi gnómem a trollem. Po dostatečném osvojení si všech potřebných znalostí dokonce obdrží studenti diplom. Álfaskólin si oblíbili hlavně turisté, kteří kolikrát přijíždějí na Island jen kvůli tomu, aby se na vlastní oči setkali s ezoterickými postavami.

Někteří ale přijíždějí kvůli něčemu úplně jinému. V mnoha asijských zemích totiž lidé věří, že děti zplozené pod polární září jsou děti štěstěny. Ostrov s 330.000 obyvateli tak ročně navštíví téměř dva miliony turistů. Skoro polovina Islanďanů si myslí, že jejich domovina už takový nápor turistů neunese. Co k tomu dodávají elfové zatím bohužel není známo.

Ubytování

Nejen v hlavním městě, ale i v hotelech po celé okružní třídě, která v délce 1.300 km obklopuje ostrov, si objednejte ubytování dopředu. Kvůli velkému zájmu turistů a omezené kapacitě ubytovacích zařízení se také stále více lidí vydává prozkoumat Island na vlastní pěst v obytném automobilu.

Nejoblíbenější trasa

Nejideálnější doba na návštěvu Islandu je v červnu nebo červenci. Nejlepší šanci na spatření polární záře je mezi zářím a březnem. K nejoblíbenějším cílům patří takzvaná Golden Circle. Na této trase totiž můžete během několika dní navštívit nejznámější pamětihodnosti, například národní park Þingvellir, který leží přímo na hranici mezi severoamerickou a euroasijskou zemskou deskou, nebo vodopád Gullfoss, kostel Skálholt a kráter sopky Kerið.

Jídlo a pití

Kdo se chystá na Island, potřebuje peníze. Tenhle sopečný ostrov není zrovna úrodný a většina potravin se sem musí dovážet. Alkohol je tu velmi drahý a prodává se výhradně ve speciálních státních obchodech či licencovaných restauracích. Tradiční islandská uchyně je jednoduchá. Zvláštní specialitou je Hreindýr (sob).

Modrá laguna

Islandské nejznámější lázně mají otevřeno po celý rok. Nejlepší čas na návštěvu je pozdní večer, kdy si můžete v létě užít půlnoční slunce v zimě polární záři.