Menu

Extrémní sporty

Obliba extrémních sportů vzrůstá

Home » Inspirace » Extrémní sporty - 06.2017

Extrémní sporty se začínají těšit stále větší oblibě i mezi ženami. Lákají je skalní stěny, divoká voda i stísněné prostory jeskyní. Ani riziko, které s sebou určité outdoorové aktivity a adrenalinové zážitky nesou, nemusí být překážkou.

Existují různé druhy lidí. Někteří se nechají vyvézt lanovkou na vrchol hory a k pocitu štěstí jim úplně stačí, když se pohodlně usadí na vyhlídkovou terasu a objednají si kávu. Jiní potřebují nejprve na horu vlastními silami vystoupat, aby si zde pak mohli náležitě vychutnat zaslouženou odměnu v podobě oblíbeného nápoje a nádherného výhledu. Ale pak tu jsou lidé, které uspokojí naprostý opak. V sedmém nebi jsou tehdy, když zdolají tu nejnáročnější trasu a vyšplhají nahoru z opačné strany, po strmé skále. V cíli nepotřebují kofein, ani vyhlídku. Adrenalin už jim totiž dávno proudí tělem a panoramat se po cestě nabažili také dost.

Situace se oproti uplynulým letům pomalu mění. Dříve bývaly vyhledávané zejména turistické stezky lemované místy nabízejícími příjemné posezení a občerstvení pro návštěvníky, kteří se zde v klidu kochali výhledem do krajiny. Dnes se do popředí zájmu dostávají spíš strmé skalní stěny, divoká voda, obtížně přístupné jeskyně, prudké sjezdovky a pláže pro surfování s těmi nejvyššími vlnami.

Když v květnu 1953 pokořili Edmund Hillary a Tenzing Norgay jako první horolezci vrchol nejvyšší hory světa Mount Everest, nikdo netušil, že o půl století později se budou stát na zdolání této osmitisícovky fronty a na jejím vrcholu stane přes čtyři tisíce lidí. Slavný horolezec Reinhold Messner dokonce popsal dnešní stav majestátní střechy světa jako „turistický jarmark“.

Extrémní sporty se však netýkají pouze horolezectví. Stále větší popularitu si získává jeden z nejnáročnějších triatlonových závodů – Ironman. V Otrokovicích se již od roku 2002 koná jeho obdoba – Moraviaman. V prvním ročníku se na start postavily tři desítky závodníků, v loňském roce již přes 400 atletů. Podobná situace je i v rakouském Klagenfurtu. Uplavat 3,8 kilometrů, poté ujet na kole 180 km a po sesednutí z kola uběhnout 42km maraton se zde v roce 1998 odvážilo jen 124 účastníků z celé Evropy. Dnes je jich přes 3.000.

Extrémní boom

Příznivci adrenalinových zážitků mohou objevovat stále nové výzvy v podobě outdoorových disciplín, mnohdy ve velmi atraktivních lokalitách. V přímořských oblastech se velké oblibě těší coasteering, kdy lezení po strmých útesech střídají skoky do mořských vln. Volcano boarding je oblíbenou kratochvílí návštěvníků sopky Cerro Negro v Nicaragui. Při sjezdu z vrcholu sopky dosahuje prkno podobné snowboardu rychlosti až 80 km/h. Milovníci výšek natahují tzv. slackline mezi rokle či mrakodrapy a jako moderní provazochodci balancují na tenkém popruhu mezi nebem a zemí. Kdo si chce sáhnout na dno, neváhá se přihlásit na mnohakilometrové běhy plné náročných překážek. Ručkování, brodění blátem či podlézání ostnatých drátů představují jen některé z nich.

Mezi nejnebezpečnější aktivity bezesporu patří cave diving, potápění do podmořských jeskyní. Velmi náročné podmínky, stísněné prostory a možné ataky paniky patří k rizikovým faktorům, se kterými se musí poprat i ti nejzkušenější potápěči. Při base jumpingu se zase odvážní parašutisté vrhají z budov, hor, mostů i útesů, které se tyčí často ve stometrových výškách. Což s sebou samozřejmě nese velká rizika a nebezpečí. Právě v tomto adrenalinovém odvětví bohužel dochází k tragickým úrazům poměrně často.

Fenomén moderní doby

Nabídka extrémních sportů se dnes rozrůstá mílovými kroky. Co však tolik lidí vede k tomu, aby skákali z výšek, potápěli se do neznámých vod, sáhli si na dno a riskovali kvůli sportovnímu zážitku nejen své zdraví, ale dokonce život? Zdá se, že důvodů je víc. V běžném životě nás totiž svazuje spousta zákazů a předpisů, kterými se musíme řídit. Adrenalinové sporty pak mohou nabízet vítané vybočení z šedi všedních dnů, možnost překročit a posunout své vlastní hranice a objevit skryté rezervy.

K tomu je třeba připočítat také image, kterou se extrémní sporty prezentují v médiích i na sociálních sítích. Pouhá fotografie z adrenalinové aktivity přináší uznání a obdiv okolí. Tedy něco, co nám v práci a běžném životě mnohdy chybí. Laťka se však přitom stále posouvá. Abychom se kromě „lajků“ dočkali i pochvalných komentářů, nestačí dnes už jen pouhá účast na maratonu, ale je třeba přidat i řadu dalších překážek a ukázat, že se nebojíme riskovat.

A v neposlední řadě je boom extrémních sportů považován za typický produkt dnešní společnosti žijící v blahobytu a nadbytku. Psychologové to vysvětlují jednoduše. Máme se zkrátka příliš dobře. Na rozdíl od obyvatel nejchudších částí Afriky, kteří dennodenně bojují o přežití a nepotřebují proto žádný adrenalin doplňovat, nemusí západní svět řešit žádné zásadní existenční ohrožení. Přirozená potřeba člověka riskovat a přijímat výzvy se pak musí projevit jinde, a to mnohdy právě ve formě extrémních sportů.

Je však třeba podotknout, že každý jedinec má odlišnou míru potřeby riskovat a touhy po dobrodružství. Hlavní roli tu hrají hormony. Při extrémním sportu či stresové zátěži jsou v těle vylučovány hormony katecholaminy, mezi které mimo jiné patří adrenalin, noradrenalin a dopamin. Adrenalin nás dostává do stavu pohotovosti. Stoupá puls i frekvence dýchání, organismus mobilizuje své síly. Dopamin zase vyvolává pocity štěstí. Jeho produkci lze aktivovat různým způsobem. Někomu stačí čokoláda, jinému dobrá kniha. Někdo si jde jen tak zaběhat a další skáče s padákem. U každého jedince je tedy zcela individuální, v jaké situaci se začnou tyto hormony uvolňovat a v jaké míře. Pokud má někdo přirozeně vysokou hladinu dopaminu, nepotřebuje pak žádné další nervové vzrušení. Jedinci s chronicky nízkými hodnotami dopaminu naopak spíše tíhnou k vyhledávání zážitků, které je nakopnou pořádnou dávkou adrenalinu.

Z touhy po adrenalinu se však nakonec může stát opravdová závislost. Dlouho se mělo za to, že jí podléhají častěji muži než ženy. Dnes se však poměr vyrovnává. I stále víc zástupkyň něžného pohlaví vyhledává adrenalinové vzrušení v podobě extrémních sportovních zážitků a neváhá posouvat hranice svých možností. Ať už se jedná o horolezeckou stěnu, běh v bahně, divokou vodu nebo surfing, počet vyznavaček stylu „no risk, no fun“ stále roste.

Vyrovnané síly

Časy, kdy býval ženám sport a účast na závodech zapovězený kvůli údajné obavě o zdraví jejich reprodukčních orgánů, jsou dávno pryč. Dnes tvoří ženské atletky přibližně polovinu olympijských sportovců, zatímco ještě před padesáti lety jich bylo pouhých 10 %. Příklady najdeme i v odvětvích, které se nedostaly mezi olympijské disciplíny. Před třemi lety podala obdivuhodný výkon Denise Zimmermann, 39letá závodnice, která dokázala v nejnáročnějším a nejdelším ultramaratonu v Alpách, Swiss Iron Trail, nejen zvítězit, ale dorazit do cíle celých 40 minut před nejrychlejším mužem. Dragon´s Back je extrémně náročný etapový závod v pohoří Walesu. Během pěti dnů musejí závodníci překonat 300 kilometrů a 16.000 metrů převýšení. Roku 2015 doběhla Jasmin Paris ze Skotska jako celkově druhá. Navíc o celé dvě hodiny dokázala předběhnout svého životního partnera, který se závodu rovněž účastnil.

Minimalizovat rizika

Pro muže i ženy platí v extrémním sportu nejen stejná pravidla, ale také nezbytné zásady bezpečnosti. Ta musí být vždy na prvním místě. A riziko, které s sebou tyto aktivity nesou, by se mělo alespoň udržovat v rozumných mezích. Což jinými slovy znamená, že pokud se chcete věnovat extrémním druhům sportu, měli byste být zároveň také extrémně fyzicky zdatní a extrémně dobře připravení. Nutný předpoklad proto představuje správně sestavený kondiční trénink, pravidelné prohlídky u sportovních lékařů, stejně jako kvalitní vybavení a potřebné know-how. Samozřejmostí je pak dodržování bezpečnostních pravidel, abyste zbytečně neohrozili sami sebe ani druhé.

Jestliže však máte strach vrhnout se do rizika a extrémní sporty vás nelákají, do ničeho se nenuťte. Adrenalin můžete aktivovat i vyhlídkovým letem nebo zhlédnutím hororového filmu. Nebo při jiných, nenáročnějších sportovních aktivitách, u kterých žádné velké nebezpečí nehrozí. Všichni nemusí být extrémní. A nezapomeňte se nakonec odměnit třeba kouskem čokolády. Ta mimochodem skvěle chutná na vyhlídkové terase horské chaty, když nás přitom obklopuje dechberoucí panorama.

Nahoru
OKDalší informace