Menu

Chválení dětí

Kolik chvály je v pořádku a co už je příliš?

Home » Životní styl » Chválení dětí - 04.2018

Láska namísto chvály. Proč bychom neměli chválit děti za každou maličkosti a co naopak posílí jejich sebevědomí?

„Mami, podívej!“ volá pětiletá Anička a drobnou ručkou strká své matce pod nos výkres. „Podívej, loď.“ Na papíře široko daleko nebyla vidět žádná loď, pouze barevné klikyháky. „Ta je ale krásná,“ pochválila matka Aničku a dál se soustředila na přípravu večeře. O dva roky později sedí Anička ve škole. „Podívejte, paní učitelko,“ říká. „loď.“ V tu chvíli však už chňape po obrázku spolužák a směje se: „Tohle že je loď? Vypadá to jako žralok!“ Anička, která vždy uměla tak krásně kreslit, dostala za svou loď od učitelky jakousi vlnu s mínusem, které nikdy neporozuměla.

Podle moderních psychologických tezí představuje rodičovská chvála postmoderní verzi trestu. A rádi by ji zrušili. „Chválit své dítě úplně za všechno se stalo velmi špatným zvykem moderních rodičů,“ říká rodinný terapeut Jesper Juul. „Pro některé rodiče je pochvala způsobem, jak říct mám tě rád. Jiní se tím zase pokouší zvýšit sebevědomí svých dětí. Obojí však není nejšťastnější volbou. Pochvala opravdu může zvýšit sebevědomí dětí, avšak když budete svého potomka chválit za každý sebemenší čin, vytvoří si zkreslený obraz sebe samého.“

„Kromě toho si mnoho z nás neuvědomuje,“ dodává Jesper, „že chvála spouští produkci hormonů radosti, na nichž se člověk může stát závislým.“ A nakonec se ze vztahu rodič-dítě stává vztah učitel-žák, místo vytvoření opravdu blízkého pouta, u kterého člověk nepotřebuje odměny.

Pozornost místo obdivných slov

Ale jak se mohou rodiče opět odnaučit své dítě za vše chválit? A co mohou říkat kromě „super“ nebo „bravo“, když jejich potomek opět přiběhne se slovy „Podívej, co umím“ nebo ukazuje některý ze svých nových uměleckých kousků?

V takovém případě Jesper radí, aby rodiče každý večer zhodnotili daný den: Jak často jsem dnes Aničku chválil? A co jsem místo toho mohl říct jiného? Vytrvejte jeden, dva týdny a uvidíte, že postupem času upustíte od automaticky vyslovovaných pochval. Namísto toho se naučíte říkat například: „Viděl jsem, že sis zvládla zavázat boty úplně sama!“ nebo „Ty jsi nakreslila ale vysoký dům.“ nebo „Podívej, Terezka bude mít určitě radost, když jí půjčíš svou koloběžku.“ Ale dětem můžete položit i otázky jako: „Z čeho jsi to vyrobila?“ nebo „Jak jsi to dokázala, že se Ti barvy nerozpily?“

Jaký že je rozdíl mezi těmito větami a chválou? Zcela jednoduchý: Při doplňujících otázkách nezdůrazňujeme vlastní názor, ale pozornost a zájem. A tyto dvě věci potřebují děti rozhodně mnohem víc než každou pochvalu.

4 důvody, proč může přemíra chvály dětem škody

  1. Protože chvála s dítětem manipuluje

Verbální pochvaly používáme hlavně ve chvílích, kdy dítě (i nevědomky) vyhoví našim zbožným přáním. Když se matka rozplývá nad svým dvouletým synem, protože se během jídla neušpinilo, rozhodně tím nepřispívá k jeho rozvoji, ale spíše k vlastnímu dobrému pocitu. V takových případech děti opakují své chování, aby si vysloužily další pochvalu, ale vlastně vůbec nerozumí tomu, co udělaly správně.

  1. Protože chvála bere dětem vlastní názor

Samozřejmě existují také upřímné pochvaly. Například když rodiče potěší, co jeho potomek dokázal, a složí mu za to kompliment. V takovém případě však hraje důležitou roli početnost. Když to rodič přežene, vzbudí v dítěti závislost, kterou si pak přenáší i do vztahů s jinými lidmi. Matky i otcové, kteří svým ratolestem neustále opakují, jak jsou skvělé, to často dělají v domnění, že tím posílí jejich sebevědomí. Bohužel, výsledek často dopadne opačně. Děti se více spoléhají na hodnocení ostatních, než aby se naučily samostatně posoudit dané věci a situace. Vědci na jedné floridské univerzitě zjistili, že žáci, kteří jsou nepřetržitě chváleni, se více soustředí na svou odpověď. A pokud s nimi dospělý nesouhlasí, rychle se vzdají své myšlenky. Jinými slovy: Mnohem méně si stojí za svým názorem.

  1. Protože chvála vystavuje děti tlaku

„Skvělá práce!“ Slova, která mohou velmi ovlivnit, jak dobře děti svůj úkol splní. Protože zatímco na jednu stranu vyvolává pochvala tlak zůstat stále tak dobrý, na druhou stranu nutí děti zůstat ve vyjetých kolejích, které jim poskytují pocit bezpečí, a tím je omezuje v kreativitě, neboť se začnou hodně zamýšlet nad tím, co řeknou, aby se dočkaly opět pozitivního komentáře.

  1. Protože chvála snižuje zájem

Přílišné chválení posouvá hranice smýšlení dítěte. Už mu nejde o to, zda maluje, zpívá nebo má kreativní nápad, ale o to, jak moc dobrý přitom je. A tento princip poté uplatňuje i v sociálních otázkách. Při studii na univerzitě v Torontu zkoumaly děti, které byly nadměrně chválené, když se o něco rozdělily. Vědci zjistili, že děti, které byly chváleny za svou štědrost, jsou v běžném životě méně velkorysé. Čím více uznání dostaly za to, že se podělily s ostatními, tím méně je zajímalo, aby to udělaly.

Nahoru
OKDalší informace